Dotace a investiční pobídky
červenec 2017

Novinky z oblasti grantů
a dotací

Deloitte analytika
červenec 2017

Česko v datech: Zakázané Česko

Místa, kam nesmí vstoupit noha obyčejného člověka

Rozloha naší republiky je 78 866 kilometrů čtverečních. Přibližně 2 % jejího povrchu zabírají vodní plochy a na pevnou zem tak připadá zhruba 77 289 km2. Přemýšleli jste ale někdy, na jakou část z této rozlohy smí vstoupit noha obyčejného člověka? Pojďte se s námi podívat do hlubin dolů i na vrcholky hor. Na místa, kde dobrou noc dávají vlci, tanky nebo obří rypadla. Na Česko zakázané, chráněné i zničené – více na www.ceskovdatech.cz.

Dotace a investiční pobídky
červen 2017

Novinky z oblasti grantů
a dotací

Deloitte analytika
červen 2017

Česko v datech: Analýza sítě čerpacích stanic

Česko s vůní benzínu

Za sítí čerpacích stanic hustou tak, že by se dala krájet, není rybníček Brčálník, ale české silnice a dálnice. Benzínek je u nás přes sedm tisíc, téměř čtyři tisíce z toho jsou čerpací stanice veřejné, kde si trochu té pohonné hmoty může do svého vozu kápnout každý z nás. Ve kterém kraji narazíme na benzínku nejčastěji? Kde mají nejvíce čerpacích stanic na obyvatele? A jak jsou na tom s hustotou sítě okolní státy? Analýzy Česka v datech provázená vůní benzínu a olejovými skvrnami právě startuje – více na www.ceskovdatech.cz.

Nevyloupíš!
Kde je u nás zlodějů ráj a jak Češi chrání své domy a byty

Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

Přepravní kontrola Česka v datech
Nejdražší MHD nabízí Liberec, nejméně dopravu dotují v Ústí

Zajímá vás, kde v Česku jezdí vůbec nejstarší autobusy a tramvaje? Jak který dopravní podnik investuje do vozového parku, které město na svou hromadnou dopravu doplácí nejvyšší částky nebo kolik lidí přepraví ve špičkách dopravní podniky jednotlivých měst? Víte, kde musíte počítat s nejdražšími jízdenkami a jakou dobu musí obyvatelé jednotlivých měst a krajů strávit v práci, aby si koupili roční jízdenku na městskou dopravu? Pokud ne, pak nastupte do nejnovější analýzy Česka v datech a projeďte se velkým přehledem hromadné dopravy v našich krajských městech – čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

Země brownfieldů: V Česku je téměř 500 lokalit připravených pro investory

V Česku se podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu z roku 2008 nachází přes jedenáct tisíc tzv. brownfieldů - nevyužívaných či neefektivně využívaných budov a pozemků, které čekají na svou revitalizaci. Nezřídka tato území tvoří součást naší historie, mnohdy jsou dokladem technického, architektonického nebo urbanistického pokroku let minulých. Na jedné straně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, na straně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění si vyžádá vysoké investice. Analytici Česka v datech se vydali objevit české brownfieldy. Připojte se k jejich výpravě a čtěte vice na www.ceskovdatech.cz.

Mladí kuřáci, staří žebráci? Kolik Češi vykouří cigaret a kolik je to stojí

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…. Čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů. Zaujali jsme vás? Čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

 

Svařák index 2016: Proč se za průměrnou mzdu nejvíc napijeme v Ústí a nejméně v Karlových Varech?

Když v roce 1986 přišel magazín The Economist s tzv. Big Mac indexem – tedy srovnáním cen světoznámého sendviče od McDonald’s, na němž se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech – asi netušil, že na něj o 29 let později naváže právě Česko v datech. To si ovšem v adventním čase namísto sendvičů vybralo svařené víno, tedy komoditu mnohem typičtější pro tuzemské adventní trhy. Letos tak už podruhé představujeme Svařák index – ukazatel rozdílu v cenových hladinách jednotlivých krajů na srovnání cen svařáku a průměrných výplat. Čtěte dále na www.ceskovdatech.cz.

 

Korunku ke korunce aneb jak Češi střádají

Máme zlaté ruce, jsme skvělí muzikanti. A ještě jednu věc máme my Češi společnou - umíme si perfektně závidět. A právě tuto naši krásnou vlastnost se Česko v datech rozhodlo přiživit svou aktuální analýzou. Společně se totiž zaměříme na to, kolik mají Češi, Moravané a Slezané peněz, jak se jejich disponibilní důchod liší podle jednotlivých krajů, kam své úspory ukládají nebo kolik mají platebních karet a jak často s nimi platí. Takže jestli se chcete utvrdit v tom, že váš soused je na tom líp (a jistě si to nezaslouží), pokračujte ve čtení na www.ceskovdatech.cz.

Informační technologie patří mezi nejdynamičtější obory

Ve sledovaném období let 2002 až 2014 docházelo k postupnému nárůstu průměrné nominální hrubé mzdy. Zatímco v roce 2002 brali Češi podle údajů Českého statistického úřadu v mzdové sféře v průměru 15 380 Kč a v platové sféře 16 197 Kč, v roce 2014 už to bylo 25 742 korun, resp. 25 884 korun. Jeden z největších nárůstů mezd je možné zaznamenat v sektoru informačních technologií. Ty patří do skupiny oborů s druhou nejvyšší mzdou (po bankovnictví a pojišťovnictví) a dlouhodobě jsou z pohledu odměn také jedním z nejdynamičtěji rostoucích oborů. Podle údajů ČSÚ vzrostly ve sledovaném období mzdy v IT sektoru průměrně o 75 %, oproti tomu ve zmiňovaném bankovnictví a pojišťovnictví šlo pouze o 54% nárůst.

 

Čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla. 

 

Čtěte více na www.ceskovdatech.cz.

Dostavby dálnic a neposlušní řidiči. Zajímá Vás, jak je na tom Česká republika s dopravou?

České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy ale dívají čísla? Jak je možné, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech. 

 

Více zde.

Česko v datech – Pivovary a minipivovary

Stará láska nerezaví, rezavou barvu má totiž odjakživa. Pivo, které je pro Čechy tím samým, čím kouzelný elixír pro Asterixe a Obelixe, se těší stále větší oblibě. Poprvé v historii jej bylo uvařeno přes dvacet milionů hektolitrů (4 miliardy piv) a výrazně vzrostl i export do celého světa. Dařilo se také minipivovarům, které potvrdily, že nejsou pouze sezónní módou. Už se vám sbíhají sliny? Tak si zaběhněte do lednice, ponořte svá ústa do tekutého chleba a zrak zase do dalšího dílu projektu Česko v datech. 

 

Více zde.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.