Nejnovější články naleznete na dreport.cz

Dostavby dálnic a neposlušní řidiči. Zajímá Vás, jak je na tom Česká republika s dopravou?

České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy ale dívají čísla? Jak je možné, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech. 

 

Více zde.

Jak Evropané bydlí a kolik je to stojí

Studie přináší souhrnné informace o vybraných evropských rezidenčních trzích – jak Evropané bydlí a kolik je to stojí. Ceny nových rezidenčních nemovitostí v ČR jsou při srovnání se zeměmi ve střední Evropě sice nejvyšší, Češi si je ale zvládají pořídit rychleji. Zatímco běžnému Čechovi stačí ke koupi bytu o velikosti 70 m2 už 6,9 hrubých ročních platů, Maďar a Slovinec jich potřebují více než sedm a Brit dokonce jedenáct.

 

Studie je ke stažení zde. Pro více informací prosím kontaktujte Petra Hánu, manažera v oddělení nemovitostí společnosti Deloitte.

 

Správa a řízení společností v ČR

Systém odměňování členů vedení společnosti na základě ekonomických výsledků využívá čím dál tím více firem. Zatímco v roce 2013 to byla polovina (52 %), loni už 71 % společností. Manažeři nejčastěji získávají pevně stanovené měsíční bonusy (54 %), odměny za dosažení dlouhodobých cílů náleží třetině z nich (25 %). Zvyšuje se počet firem, které kladou důraz na protikorupční opatření a eliminování rizik spojených s trestní odpovědností jejích členů, málokterá z nich ale dopředu řeší personální náhrady v případě náhlého odchodu klíčového člena managementu.

 

To jsou závěry „Zprávy o stavu správy a řízení společností v ČR v roce 2015“, kterou vypracovaly Deloitte Corporate Governance Centrum a Czech Institute of Directors. Studie zkoumala současný stav správy a řízení společností v ČR.

 

Více informací naleznete zde.

 

Pražané si pořídili nové byty bezmála za 6,5 miliardy korun

Průměrná nabídková cena nových bytů v Praze v květnu a červnu dosáhla na 75 600 Kč za metr čtvereční, což v porovnání s předchozími dvěma měsíci představuje nárůst o 2,8 procent. Na konci června bylo v metropoli k prodeji 4 713 volných bytů, tedy o 2 108 méně než v loni.

 

Celkově si Pražané před prázdninami pořídili nové byty bezmála za 6,5 miliardy korun. Nejdráže se byty prodávaly na Praze 2 (139 200 Kč/m2), nejlevněji na Praze 9 (59 100 Kč/m2). Nabídkové ceny nemovitostí v metropoli rostou, na rezidenčním trhu přibývá méně nových projektů, navíc s vyššími nabídkovými cenami.

 

Více informací naleznete v tiskové zprávě.

Přihlaste svou zprávu o CSR aktivitách do soutěže:
Startuje 16. ročník Deloitte Green Frog Award

Vydala vaše firma v posledním účetním období zprávu o udržitelnosti, environmentální politice nebo CSR? Přihlaste ji do soutěže Deloitte Green Frog Award a získejte ocenění za nejlepší zprávu o udržitelnosti ve středoevropském regionu.

 

Jak se přihlásit? Stačí, když vyplníte formulář, a spolu se CSR zprávou je nejpozději do 16. 9. 2016 zašlete e-mailem Gabriele Labíkové.

 

Podmínky soutěže:

Zprávu o udržitelnosti, environmentální politice nebo CSR, která byla vydána v posledním jednom až dvou účetních obdobích, a to buď samostatně, nebo jako součást výroční zprávy, mohou do soutěže přihlásit všechny společnosti se sídlem v ČR. Podmínkou je, aby zpráva byla v anglickém jazyce a připravena v souladu např. s GRI G3.1, GRI G4, IIRC, EU Directive 2014/95/EU, UN Global Compact, ISO 26000 apod.

 

Mezinárodně složená porota bude hodnotit šest kategorií: Udržitelnost a strategické závazky, Závažnost, Obsah, Struktura a kreativita komunikace, Měřitelnost dopadu, Integrace finančních i nefinančních údajů. Přesný popis hodnotících kategorií naleznete zde.

 

Chcete se o soutěži dozvědět více? Další informace jsou k dispozici na tomto odkazu.

 

Hodně štěstí v soutěži přeje

 

Lenka Neuvirtová
Ředitelka v oddělení auditu
Vedoucí iniciativy zaměřené na trvale udržitelný rozvoj

Není práce jako práce: stejná dřina, nižší produktivita

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

 

Poslední dva roky přinesly obrat ve vývoji české ekonomiky. Po dvou recesích krátce po sobě začala ekonomika opět růst, nezaměstnanost klesat, aniž by to vychýlilo vnitřní či vnější makroekonomickou a finanční stabilitu. Téměř ideální situace. Téměř. Nyní, když není potřeba hasit požár finanční krize či recese, je čas zamyslet se nad dlouhodobým směřováním českého hospodářství a jeho strukturálními problémy.

 

S 85 procenty unijního průměru HDP na obyvatele (po zohlednění rozdílu v cenách) si Češi nemusí zoufat. Jde o nejvyšší údaj v rámci středoevropské čtyřky. Méně uspokojivé je, že jsme se za posledních osm let téměř nehnuli z místa, což by při malátném výkonu západoevropských zemí neměl být zas takový problém. Například sousední Polsko za stejnou dobu poskočilo u stejného ukazatele o 15 procentních bodů blíže k unijnímu průměru.

 

Kde je zakopaný pes? V relativně nízké produktivitě práce. V loňském roce dosahovala produktivita práce v relaci k počtu zaměstnanců 78 procent průměru EU a produktivita v relaci k počtu odpracovaných hodin dokonce jen 72 procent průměru EU. Zatímco například Slovensko dosahuje 82, resp. 77 procent.

 

Jak vysvětlit rozdílné úrovně HDP na obyvatele a produktivity? Jednoduše. Nižší produktivitu doháníme vyšší zaměstnaností a větším počtem odpracovaných hodin.

 

Stejně jako v případě HDP se ani produktivita práce za poslední roky příliš nezměnila. V případě hodinové produktivity práce jsme dokonce níže, než jsme byli v roce 2007.

 

Nízká produktivita není o naší neschopnosti nebo lenosti, ale odvíjí se od typu produkce a její ceny. Zaměstnanec v české automobilce vydá za pracovní směnu stejný počet watů, jenže v autosalonu je u výrobku, na němž se podílel, jiná cenovka než u prodejce přes ulici prodávajícího německá auta. Přidaná hodnota české práce je kvůli těmto cenovým rozdílům nižší. Spočítáme-li hrubou marži, podíl přidané hodnoty na celkové hodnotě produkce, na úrovni celé ekonomiky, dospějeme v případě české ekonomiky k číslu 38 procent. Průměrná hodnota hrubé marže na úrovni celé EU přitom činí 49 procent. V rámci čtveřice středoevropských zemí dosahuje Česká republika nejnižší hrubé marže. Touto optikou by se dalo říci, že jsme ještě více „montovnou“, než naši regionální sousedé. V celé EU má nižší hrubou marži pouze Lucembursko, což ovšem vzhledem k jeho specifické struktuře ekonomiky není pro nás relevantní měřítko.

 

Vraťme se k příkladu zaměstnance automobilky. Stejná práce, stejná dřina, stejná odměna? Vzhledem k rozdílu v hodnotě přidané hodnoty je heslo „za stejnou práci stejná mzda“ nebezpečně zkratkovitým uvažováním. Tím se dostáváme k další důležité relaci, vztahu mezi produktivitou práce a mzdou. Právě relativně nízká produktivita je klíčovým faktorem pro fakt, že náklady na práci jednoho zaměstnance dosahují v ČR 65 procent unijního průměru. Poměrně vysoké zdanění práce si z toho ještě něco ukrojí a průměrná hrubá mzda potom činí jen 65 procent průměru EU.

 

Na závěr se nabízí logická otázka, co s tím? Cestou k rychlejší konvergenci české ekonomiky a vyšším mzdám je vyšší produktivita práce, tj. snažit se o produkci s vyšší přidanou hodnotou. Jak přesvědčit firmy, aby nehledali v české ekonomice „montovnu“, ale vytvářely zde vyšší přidanou hodnotu? Vyšší přidaná hodnota rovná se vyšší zisky a tedy i vyšší daně. Jednou z cest tedy může být snížení firemních daní. Právě to je jedna z ingrediencí irského hospodářského modelu, který vedl k tomu, že i přes bankovní krizi dosahuje Irsko produktivity práce na zaměstnance 155 procent průměru EU a průměrná mzda činí 131 procent průměru EU. Další ingrediencí je výzkum a vývoj směřující k inovacím zvyšujícím přidanou hodnotu produkce. Bohužel výdaje na výzkum a vývoj jsou v České republice dlouhodobě poměrně nízké. V roce 2014 se sice vyšplhaly na 2 procenta HDP, což je však zhruba stejná úroveň jako v Číně a výrazně méně než v úspěšných ekonomikách typu Německa či skandinávských zemí. Prostor ke zlepšení je také v celkovém designu daňového systému, který v našem případě klade příliš velký důraz na přímé daně.

 

Vraťme se na začátek. Po delší době je česká ekonomika ve velmi dobré kondici. To však není důvod usínat na vavřínech. Máme se relativně dobře, ale mohli bychom se mít ještě lépe s vhodnější hospodářskou politikou.

 

Semináře a webcasty pořádané společností Deloitte ZDE.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.