Nejnovější články naleznete na dreport.cz

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

 

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2013, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

 

Více cyklů, více klinik

 

Jak zní tedy řeč čísel v případě řešení problému neplodnosti? Zatímco ještě v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce (AR) s cílem otěhotnět (kromě nich existují ještě IVF cykly s cílem uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu), v roce 2013 jich bylo už přes 27 tisíc. V Česku také stoupá počet center, která se asistovanou reprodukcí zabývají: Zatímco před patnácti lety jich bylo 26, v roce 2013 se metodám AR věnovalo už 41 klinik. Za tímto nárůstem se skrývá jednak větší poptávka, jednak také fakt, že jejich zakládání či akvizice představují zajímavou investiční příležitost. Právě Česká republika se totiž s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče může v celoevropském kontextu pyšnit skvělým renomé.

 

„V uplynulých letech jsme v oboru asistované reprodukce byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem o obor přičítáme zejména velmi slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému zejména pokračujícím přílivem zahraniční klientely. V atraktivnosti pro tzv. „medicínské turisty“ se totiž Česko řadí k absolutní špičce. To je dáno nejen vysokým, v podstatě „západním“ standardem služeb, ovšem poskytovaných za „východní“ ceny, ale v oblasti IVF i příznivou liberální legislativou,„ komentuje Miroslav Svoboda, vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte.

 

Nárůst zájmu o metody AR lze podle MUDr. Miloše Čekala z pražského Centra reprodukční medicíny GEST vysvětlit jako důsledek několika okolností: „Metody asistované reprodukce vstoupily do širšího povědomí veřejnosti a jsou dnes mnohem dostupnější, jak je ostatně vidět i na množství lékařských zařízení, která se jim věnují. V České republice k tomu pozitivně přispívá i společenské naladění: Téma není mezi veřejností stigmatizováno, takže se lidé nestydí o svých potížích mluvit nebo vyhledat lékaře. Za zmínku ovšem stojí i vzrůstající věk prvorodiček, tedy žen, které početí z různých důvodů odkládají, a pak se mohou při otěhotnění setkat s potížemi,“ vysvětluje Čekal.

 

Poznámka: Cyklus je jednotkou sledovanou v Národním registru asistované reprodukce. jde o proces sledování a/ nebo léčby směřující k otěhotnění ženy, většinou v období od jedné menstruace do té příští. V případě použití asistované reprodukce k uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu, nebo k darování vajíček, je cyklus definován analogicky, nicméně končí zmražením či jejich darováním. Jeho efektivita co se týče otěhotnění nemůže být hodnocena. (ÚZIS, 2015)

 

Roste věk prvorodiček

 

„Na základě analýzy dat z NRAR jsme zjistili, že průměrný věk, ve kterém mají ženy své první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než 5 let. Momentálně se pohybujeme na hranici 28 let. K největšímu „zestárnutí” došlo v období mezi lety 1993-2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než 4 měsíce za každý rok,” objasňuje Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute.

 

Tento trend již není tak razantní, ovšem předpoklad, že ženy zakládání rodiny ještě oddalují, nejspíš platí. „Do budoucna se nebude jednat o tak dramatický nárůst, ale některé studie už dnes uvádějí, že první děti se dnes čím dál častěji rodí ženám starším 30 let. Jiné zdroje jsou trochu optimističtější a uvádějí věk kolem 29 let, ovšem i tak se ze zdravotního hlediska nejedná o optimum,“ komentuje situaci MUDr. Miloš Čekal.

 

Věk je důležitým faktorem

 

Nejvyšší zájem o asistovanou reprodukci mají v současnosti ženy mezi 30. a 39. rokem života, které také podstupují nejvíce cyklů. K razantnímu propadu zájmu o IVF cykly pak u žen dochází mezi 39. a 40. rokem – tu má zčásti na svědomí hranice pro úhradu zdravotními pojišťovnami. Žena po uplynutí 39. roku života si totiž léčbu musí hradit sama v plném rozsahu.

 

Věk je při AR velmi důležitým faktorem. Kromě toho, že ji starší ženy musejí častěji vyhledávat, efektivita jejích metod se právě s věkem snižuje. Úspěšnost cyklů se sice meziročně zvyšuje, nicméně stále je výraznější u mladších pacientek. Pravděpodobnost, že dojde k početí, je na jeden IVF/PDG cyklus následující:

 

Žena do 34 let – 23,5 %
Žena 35-39 let – 16,8 %
Žena nad 40 let – 5,6 %

 

Dodejme ještě konkrétní počty novorozenců: V roce 2013 se v Česku narodilo po IVF celkem 2 939 dětí, z toho 1 857 matkám do 34 let věku, 976 matkám ve věku 35-39 let a 106 dětí matkám starším.

 

Neplodnost jako civilizační choroba?

 

„V posledních letech pozorujeme, že odborná i laická veřejnost začíná vnímat neplodnost jako civilizační chorobu, která je přímo spjata s moderním životním stylem a odsouváním plánovaného mateřství na pozdější věk. Zároveň je však léčba tohoto onemocnění včetně provedení asistované reprodukce příkladem toho, že čeští pacienti jsou ochotni vynakládat nemalé finanční prostředky, protože zdravotní pojišťovny rozhodně nehradí vše, co je s těmito procedurami spojené,“ říká Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal, který se věnuje zdravotnictví a dodává, že „páry, které mají problém počít dítě, jsou dopředu připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky na potřebné léky a laboratorní vyšetření. Tento fakt, spolu se stále rostoucím počtem prováděných výkonů, dělají z umělého oplodnění perspektivní byznys a to i vzhledem k tomu, že se často jedná o ekonomicky nadprůměrně (nebo dobře) situované páry.“

 

Investice do budoucnosti

 

Zatímco motivace k odsouvání mateřství může být zčásti ekonomická, jeho důsledky mohou mít také ekonomický rozměr. Jakou investici si tedy může vyžádat jeden cyklus AR? „Každý případ je specifický, ale dá se říci, že průměrný doplatek nad rámec zdravotního pojištění se pohybuje okolo 30 tisíc. Výši nákladů ovlivňuje výběr použitých léků a konkrétních laboratorních metod. Zde je možné ušetřit, ale na druhé straně i snížit úspěšnost léčby. Přijde-li na kliniku žena, řekněme, do 35 let, využije všechny nabízené metody, může se její šance na otěhotnění v rámci jednoho cyklu rovnat až 40 procentům,” uvádí k problematice nákladů Miloš Čekal z Centra reprodukční medicíny GEST.

 

„Data, která studie uvádí, se týkají jen českých klientů. K nim je ovšem potřeba připočíst ještě minimálně jednou tolik klientů ze zahraničí. Česká republika je v tomto ohledu mimořádně atraktivní destinací – máme špičkové odborné zázemí a služby jsou u nás ve srovnání se zahraničím o něco levnější,“ doplňujeČekal důvody, které vedou k vytíženosti klinik.

 

Zdroj: Národní registr asistované reprodukce

Více o tomto a o dalších tématech na www.ceskovdatech.cz

Vyhlídky automobilového průmyslu v ČR

Automobilový průmysl ve střední Evropě navzdory rizikovým faktorům v regionu roste. Přibližně jedno ze tří aut vyrobených v rámci EU dnes pochází z České republiky, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska. Na druhé straně budou v následujících letech automobilky ve střední Evropě čelit několika hrozbám. Mezi ně patří především dostupnost kvalifikované pracovní síly, vzdělávací systém a dostatečná infrastruktura a logistika. Vyplývá to z výsledků studie Deloitte, která obsahuje současné názory a vyhlídky 80 vedoucích pracovníků automobilového průmyslu z šesti zemí střední Evropy (Bulharsko, ČR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko).

 

Více informací naleznete v tiskové zprávě nebo na www.deloitte.com/CEautomotive2016.

 

Daňová jistota v ČR

Finanční úřady se při kontrolách podnikatelů a firem zaměřují na tradiční oblasti jako v minulých letech, a to na DPH a daň z příjmů právnických osob. Nicméně, oproti roku 2014 se v roce 2015 snížil počet kontrol správnosti nastavení převodních cen. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte s názvem Daňová jistota, kterého se zúčastnilo přes 800 respondentů z 21 zemí Evropy. Průzkum se zaměřil především na 3 oblasti – vztahy s finančními úřady, daňové kontroly a vnímání daňové jistoty.

 

Závěry průzkumu daňové jistoty naleznete na: http://www.deloitte.com/cz/danova-jistota.

 

Praha a její strategie výstavby

Praha potřebuje dlouhodobou strategii rozvoje, podle odborné veřejnosti ji zatím nemá. Naprostá většina (98 %) oslovených odborníků se shoduje na tom, že Praha potřebuje dlouhodobou strategii rozvoje, výstavby a investic do nemovitostí. Přitom jen 12 % respondentů uvedlo, že ji hlavní město ČR v tuto chvíli má. Významným faktorem, který brání dalšímu rozvoji města, je dopravní infrastruktura. Vyplývá to z průzkumu, který proběhl v prosinci loňského roku a lednu 2016.

 

Průzkumu se zúčastnilo celkem 153 odborníků a osobností na oblast výstavby, rozvoje, projektování spolu s akademickou a ostatní odbornou veřejností. Cílem průzkumu bylo zmapovat názor odborné veřejnosti na oblast udržitelného rozvoje, výstavby a investic do nemovitostí v Praze a přispět tak k potřebné diskusi na toto téma.

 

Hlavní shrnutí průzkumu naleznete v tiskové zprávě.

Mapy: Sběratelská vášeň Josefa Kotrby,  vedoucího partnera společnosti Deloitte

 

Málokdo ví, že vedoucí partner společnosti Deloitte Josef Kotrba je kromě výborného ekonoma také vášnivým sběratelem map. Jak by on sám definoval pojem „sběratel“? Proč se rozhodl sbírat právě mapy a co ho na nich fascinuje? Jak se chystá se sbírkou naložit? O svoje zkušenosti a především pocity se podělil prostřednictvím následujícího videa.

 

 

Globální ekonomické počasí

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

 

V posledních týdnech přibývá varovných signálů, že se nad globální ekonomikou opět stahují mračna. Index nákupních manažerů, který je sestaven z výsledků výběrových šetření v průmyslu a službách, se v minulý měsíc zhoršil ve 29 ze 42 zemí, kde je publikován. Na globální úrovni dosahuje tento indikátor hodnoty, která koresponduje s růstem HDP o 2,9 procenta. Občas se používá „palcové pravidlo“, podle něhož je globální ekonomika v recesi, když celosvětových HDP roste o méně než tři procenta. Jak je to možné? Čínská ekonomika evidentně zpomaluje, jen přesně nikdo neví jako moc při existujících pochybách o důvěryhodnosti tamní oficiální statistiky. Brazílie je v hlubších problémech, než se původně předpokládalo. Ruskou ekonomiku drtí nízké cen dvou hlavních vývozních komodit: ropy a zemního plynu. Eurozóna sice zažehnala bezprostřední riziko dluhových krizí, její růst však není schopen akcelerovat na předkrizové hodnoty. A USA samotné globální ekonomiku, resp. její růst, nezachrání.

 

Jaké implikace to přináší pro českou ekonomiku? Závažné. Česká ekonomika je velmi otevřená, podíl vývozu na HDP loni dosáhl 85 procent a každým rokem stoupá. S tím se zvyšuje citlivost české ekonomiky na otřesy v zahraničí. Korelace zmínění indexu nákupních manažerů mezi Českou republikou a eurozónou dosahuje 90 procent, stejně jako korelace mezi růstem HDP obou ekonomik.

 

Česká ekonomika aktuálně těží z růstu domácí poptávky, příspěvek zahraničního obchodu k růstu ekonomiky byl loni kladný pouze v posledních třech měsících. Se zhoršením ekonomického počasí v zahraničí se ovšem může zahraniční obchod stát citelnější brzdou růstu a následně také negativně ovlivnit domácnosti a firmy navázané na domácí poptávku. Poslední recese ukázala, že domácí poptávka může vcelku snadno propadnout depresivním náladám. Při schopnosti vlády dělat procycklickou fiskální politiku, tedy přesný opak žádoucího, a omezených možnostech centrální banky, úrokové sazby jsou již nulové, leckdy záporné, bychom mohli jen bezbranně přihlížet pronikání ekonomické „zvlněné okluzní fronty“ na české území. Na depresivní předpovědi je stále ještě brzo, ekonomický vývoj za našimi hranicemi si ovšem zaslouží zvýšenou pozornost.

 

Semináře a webcasty pořádané společností Deloitte ZDE.

Podnikatelé, firmy i odborná veřejnost opět po roce diskutuje o kvalitě legislativy a jejím dopadu na český byznys – posedmé v rámci ankety Zákon roku. Do ankety, které se pravidelně účastní stovky zástupců firem z českého byznysu, jsou nominovány právní předpisy přijaté v uplynulém kalendářním roce s významným dopadem na podnikatelské prostředí.

 

Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě právních předpisů. Sedmý ročník prestižní ankety realizuje advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery. V loňském roce zvítězila novela zákona o zaměstnanosti a živnostenského zákona, která pro podnikatele zavedla měně administrativy a snížila minimální výši pokuty.

 

Více informací v tiskové zprávě nebo na www.zakonroku.cz.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.