Nejnovější články naleznete na dreport.cz

 

Co je Česko v datech? Jedná se o unikátní projekt na poli datové analytiky, který na základě analýzy aktuálních dat odhaluje zajímavá a mnoha lidem dosud neznámá fakta o naší zemi, stejně jako analýzy a souvislosti aktuálních témat. S těmito výstupy následně seznamuje veřejnost a dává je k dispozici médiím.

 

Ambicí projektu Česko v datech je vyhledávat témata, která jsou přitažlivá, zajímavá nebo důležitá pro celou společnost, ale jejichž zpracování vyžaduje pokročilé datové nástroje. Chce objevovat souvislosti, které se v datech skrývají, a potvrdit či vyvrátit tvrzení, která se v české společnosti tradují, ale bez práce s rozsáhlými daty jim chybí důkaz. Partnery projektu jsou kromě naší společnosti ještě SAS Institute ČR, Unicorn Systems a Cloud4com, které poskytly svá řešení pro zpracování a vizualizaci dat.

 

Na webové stránce www.ceskovdatech.cz naleznete aktuální analýzy a články.

Green Frog: Soutěž o nejlepší zprávu o udržitelnosti

Rádi bychom Vás pozvali do 13. ročníku soutěže společnosti Deloitte Green Frog Award, která je udělována společnostem za nejlepší zprávu o udržitelnosti v celém středoevropském regionu. Zúčastnit se mohou všechny české společnosti, bez ohledu na odvětví či počet zaměstnanců, které vydaly svou zprávu o sociální situaci, integrovanou zprávu nebo CSR zprávu (buď samostatně nebo jako součást své výroční zprávy). Zpráva by se měla týkat posledního jednoho až dvou účetních období. Cílem soutěže je hodnotit úroveň kvality zpráv o trvale udržitelném rozvoji vydaných ve středoevropském regionu a ocenit společensky odpovědné společnosti.

 

Porotci soutěže Green Frog Award budou posuzovat zprávy ve čtyřech kategoriích: Udržitelnost & strategické závazky, Závažnost, Obsah, Struktura a kreativita komunikace (další informace zde). Svoji zprávu můžete přihlásit nejpozději do 8. listopadu 2015 prostřednictvím přiloženého formuláře, který společně se zprávou zašlete Kateřině Marešové na adresu kmaresova@deloittece.com. Vzhledem k tomu, že odborný panel bude složený ze zahraničních odborníků, prosíme o zaslání zpráv v anglickém jazyce (designové formátování není nutné).

 

V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat Kateřinu Marešovou. Více informací o projektu naleznete zde.

 

 

Průzkum mezi manažery zodpověnými za oblast Corporate social reponsibility

Téměř 200 respondentů se zapojilo do středoevropské studie (včetně České republiky), která mapuje vnímání a povědomí o společenské odpovědnosti a trvalé udržitelnosti. Jaká jsou hlavní zjištění studie se můžete dozvědět zde.

Deloitte Beer Fest 2015

Tradiční Deloitte setkání pro stávající i bývalé zaměstnance Beer fest se konal 4. září a tentokráte se nesl v duchu oslav 25. výročí společnosti Deloitte na českém trhu. Jak setkání probíhalo, se můžete podívat na našem videu.

 

 

Státní rozpočet 2016: Promarněná příležitost

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Přípravy státního rozpočtu na příští rok jsou v plném proudu. Vláda schválila návrh připravený ministerstvem financí a ten nyní směřuje na projednání a schvalování v Poslanecké sněmovně.

 

Základními parametry návrhu státního rozpočtu jsou příjmy ve výši 1 179 miliard korun, což je o 5,4 procenta více než letos, a výdaje 1 249 miliard, tedy o 2,5 procenta více než letos. Schodek by měl klesnout na 70 miliard korun z letos očekávaných 100 miliard.

 

Klíčovým předpokladem rozpočtového plánování je odhad reálného růstu ekonomiky o 2,5 procenta, resp. 4 procenta, když se vezme do úvahy inflace. Mohli bychom teoretizovat, jak dlouho vydrží levná ropa, co bude s Čínou, nebo jak hluboko zajde kauza Volkswagen, za současných podmínek a při existujících odhadech vnějšího ekonomického vývoje však vypadá odhad ministerstva financí rozumně. Na případně horší ekonomický vývoj se nedá připravit vychýlenou, záměrně podhodnocenou ekonomickou prognózou, ale zdravými veřejnými financemi, dávajícími vládě možnost pružné reakce na výkyvy ekonomiky.

 

Díky nižšímu schodku státního rozpočtu by měl klesnout celkový deficit vládního sektoru (zahrnující také mimorozpočtové fondy, kraje, obce a zdravotní pojišťovny) na 1,2 procenta HDP z letošních 1,9 procenta HDP. Z jedné třetiny k tomu přispěje růst ekonomiky, dvě třetiny si může jakou svou zásluhu připsat vláda. Nicméně tato fiskální konsolidace je jen kompenzací přesně stejně velkého uvolnění fiskální politiky v letošním roce. K dosažení správně nastavených veřejných financí nám stále bude kus cesty chybět. Konkrétně zhruba 20 miliard korun. Pokud by byl rozpočtový deficit o tuto částku menší, byly by veřejné finance nastaveny tak, že bychom se nemuseli obávat zvyšování veřejného dluhu v poměru k HDP. Právě tak je definována dlouhodobá fiskální udržitelnost Mezinárodním měnovým fondem a právě tak se na veřejné finance dívají ratingové agentury a finanční trhy.

 

Municipální rozpočty jsou v mírné přebytku, hospodaření zdravotních pojišťoven je víceméně vyrovnané, tíha konsolidace leží na státním rozpočtu. Sestavit státní rozpočet s deficitem 50 místo 70 miliard by přitom nemuselo být vůbec obtížné. Bohužel si takovou ambici vláda naplánovala až na rok 2018, tedy po dalších parlamentních volbách. Logicky se nabízí tři cesty: snažit se o vyšší daňové příjmy, snížit výdaje (nebo je alespoň zvyšovat pomaleji) a kombinace obojího.

 

Celkové daňové zatížení v České republice je mírně podprůměrné ve srovnání s ostatními zeměmi EU, přesto by nebylo rozumné zvyšovat sazby základních daní. Jedině snad přeskupit zátěž z daní přímých na daně nepřímé či při zachování celkové složené daňové kvóty. Vhodnější je pokusit se vybrat více v rámci stávajících sazeb daní. Jen na dani z přidané hodnoty státnímu rozpočtu každý rok uniká zhruba 80 miliard korun. Ve schopnosti vybírat tuto daň patříme mezi horší polovinu evropských zemí. Kdybychom například byli schopni snížit naše procento nevybrané DPH (22 procent) na úroveň Bulharska (17 procent), měli bychom po problémech, žádná další fiskální konsolidace by nebyl třeba. Naštěstí se v této oblasti ledy pohnuly. Od příštího roku by s výběrem DPH mělo pomoci zavedení kontrolního hlášení. Nad elektronickou evidencí tržeb však visí řada otazníků.

 

Celkové výdaje v příštím roce porostou jen mírně, při detailnějším pohledu však stojí pár bodů k pozastavení. Například plánované zvýšení výdajů na platy zaměstnanců o 9,5 procenta. K tomu přispívá jak zvýšení mezd, tak růst počtu zaměstnanců (12 276 nových zaměstnanců v roce 2016). Dynamika růstu mezd ve veřejném sektoru navíc ovlivňuje mzdové požadavky ve firemním sektoru, a tedy i konkurenceschopnost ekonomiky. Místo zvyšování provozních výdajů by vláda mohla snížit deficit, anebo věnovat více prostředků na investice do školství, vědy, výzkumu a konečně zprovoznit dálnici D1.

 

Promarněná příležitost je patrně nejvhodnější přívlatek pro státní rozpočet na příští rok. V letech před finanční krizí se české ekonomice dařilo, HDP rychle rostl, nezaměstnanost byla nízká. Vláda tehdy nevyužila příležitosti, aby dala veřejné finance do pořádku. Kvůli tomu se během krize propadl rozpočet do hlubokého mínusu, ještě hlubšímu propadu musela vláda zabránit za cenu restriktivních opatření, které recesi prohloubily. Nyní opět ekonomika svižně roste, zaměstnanost je rekordní. A vláda? Opět marní šanci dát veřejné finance do takového stavu, aby zvládly případné zhoršení ekonomického počasí bez výraznějšího zakolísání. Pro připomenutí: naposledy se podařilo sestavit návrh státního rozpočtu bez deficitu přesně před dvaceti lety.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.