Nejnovější články naleznete na dreport.cz

V období převratných obchodních změn hrají IT ředitelé klíčovou roli z hlediska rozvoje a úspěšnosti jejich společností. Pro lepší pochopení problémů, s nimiž se tito ředitelé potýkají, provádí společnost Deloitte v pořadí již třetí mezinárodní průzkum IT ředitelů, jenž se zaměřuje na zkušenosti, charakteristické rysy a názory IT ředitelů, ale i jiných vedoucích pracovníků z oblasti informačních technologií

Jaké faktory ovlivňují úspěch vedoucích pracovníků z technologické oblasti? Jak jste na tom ve srovnání se svými kolegy?

Zúčastněte se průzkumu společnosti Deloitte CIO Survey 2015 a ovlivněte svým názorem jednu z největších IT studií v tomto oboru.

 

Vyplnit průzkum

Které vlastnosti IT ředitelů jsou nejdůležitější?
Průzkum zjišťuje klíčové oblasti a dovednosti, které musí IT ředitelé ovládat, aby mohli efektivně řídit svá oddělení.

  • Zaměření: Jakým oblastem se musí IT ředitelé věnovat a jaké zdroje vytvářejí hodnoty?
  • Zkušenosti a schopnosti: Jaká kvalifikace a vlastnosti jsou předpokladem úspěchu?
  • Vztahy: Jaké vztahy jsou důležité a jak je mohou IT ředitelé srovnávat?
  • Technologie: Jaké technologie budou mít významný dopad na společnosti?

Zvláště se pak studie bude snažit zodpovědět na řadu zajímavých otázek vztažených mimo jiné i k závěrům loňské studie, příkladem:

  • Bude rok 2015 i nadále nejvíce přívětivý z pohledu investic k bankovnímu sektoru?
  • Podaří se státnímu sektoru překročit svůj loňsky stín podinvestovaného odvětví?
  • Dohání ČR Evropu z pohledu poměru poctu IT zaměstnanců na 100 pracovníku?
  • Je Analytika, Big Data a interoperabilita stále na špičce zajmu společnosti?

Výjimečný přínos pro respondenty
Tento průzkum je zaměřen na Vás jakožto významného reprezentanta managementu v oboru IT a Vaše individuální kariérní i osobní cíle.

Účastí v našem průzkumu získáte přístup k poznatkům a názorům více než 1 000 ředitelů a vedoucích pracovníků z oblasti IT z celého světa. Informace, analýzy a komentáře budou uvedeny ve Zprávě společnosti Deloitte o průzkumu IT ředitelů za rok 2015, která bude vydána na podzim tohoto roku. Rovněž Vám nabídneme personalizované a individuální hodnocení Vašich priorit a problémů v oblasti informačních technologií ve srovnání s ostatními respondenty (podle odvětví a zeměpisné oblasti).

Zapojte se
Účast na průzkumu je snadná. Stačí vyplnit online dotazník, což zabere přibližně 15 minut. Rovněž nám můžete zaslat email s žádostí o osobní konzultaci a pomoc s vyplněním.

Začněte vyplňovat dotazník již nyní.

Předem děkujeme za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku.

Mezinárodní studie o podmínkách a nákladech na propouštění zaměstnanců

Česká republika patří mezi tři země v Evropě, které mají nejvyšší náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí z organizačních důvodů. Vyšší náklady na propuštění této kategorie zaměstnanců mají pouze v Litvě a Belgii. Naopak ve srovnání s evropským průměrem je propouštění zkušenějších zaměstnanců s delší praxí v Česku podstatně levnější. Vyplývá to z nejnovější studie evropské sítě advokátních kanceláří Deloitte Legal, která sledovala pracovněprávní podmínky pro propuštění zaměstnanců ve 29 evropských státech.

 

Ze studie dále vyplývá, že náklady na propuštění jsou v západní Evropě obecně vyšší než ve střední Evropě. Některé země v nedávné době změnily své právní předpisy, které upravují problematiku propuštění (např. Belgie, Nizozemí a Itálie). Studie zohledňuje průměrné náklady zaměstnavatele při propuštění zaměstnance při definitivním urovnání s propuštěným zaměstnancem.

 

Celá studie s názvem International Dismissal Survey 2015, která srovnává podmínky a náklady na propouštění zaměstnanců v jednotlivých evropských státech, je dostupná v sekci "Publikace" na stránkách edu.deloitte.cz nebo v naší mobilní aplikaci.

 

 

Ceny nemovitostí – Property index 2015

Průměrná transakční cena za novou rezidenční nemovitost se v České republice pohybovala v roce 2014 okolo 1 200 eur za metr čtvereční. S touto cenou vyjde nové bydlení v Česku o 8 % dráž než v sousedním Polsku (1 110 eur) a o 20 % draž než v Maďarsku nebo v Rusku (960 eur). Přestože ceny rezidenčních nemovitostí v České republice převyšují ceny v ostatních státech Střední Evropy, patří k těm nejdostupnějším v regionu. Zatímco běžný Čech potřebuje v průměru ke koupi nové nemovitosti s výměrou 70 m2 celkem 7,1 hrubých ročních platů, Polák zaplatí 7,2 ročního platu a Maďar dokonce 7,8. Vyplývá to z aktuálních výsledků v pořadí již čtvrté studie Deloitte s názvem Index nemovitostí (Property Index), která analyzovala vývoj cen nemovitostí a rezidenčních trhů za rok 2014 v 15 zemích Evropy, v Rusku a v Izraeli.

 

Financování developerských projektů

Aktuální Property Index se vedle cen nemovitostí zaměřil i na financování developerských projektů. Nejnižší úrokové míry půjček pro developery jsou v Belgii, Rakousku, Německu, Francii, Švédsku a Nizozemsku, a to díky nízkorizikovému profilu a silným realitním trhům těchto zemí.

 

Nutné předprodeje pro získání financování developerských projektů se v rámci zemí, které se průzkumu zúčastnily, výrazně lišily – nejnižší jsou v Portugalsku (10 %), Polsku a Španělsku (25%) a naopak nejvyšší hodnoty vykazuje Maďarsko (55 %) a Itálie (60 %). Požadavky bank na investici vlastního kapitálu developera jsou v rámci Evropy srovnatelné. Banky po developerovi obecně nežádají více než 40 % vlastního kapitálu z hodnoty developmentu. Nejméně vlastního kapitálu musí investovat developerské firmy v Dánsku, Irsku a Rusku (20 %), nejvíce pak v Maďarsku a v Nizozemsku (40 %).

 

Vývoj rezidenčních trhů ve vybraných zemích Evropy

Největším bytovým fondem z porovnávaných zemí disponují státy na jihu Evropy: Itálie (580 bytů na 1000 obyvatel k roku 2013), Portugalsko (565 bytů na 1000 obyvatel k roku 2013) a Španělsko (549 bytů na 1000 obyvatel k roku 2014). Naopak nejmenším bytovým fondem disponuje Irsko (342 bytů na 1000 obyvatel k roku 2014) a Polsko (360 bytů na 1000 obyvatel k roku 2013).

 

K nejvyšší intenzitě bytové výstavby ze všech sledovaných zemí docházelo v loňském roce v Rakousku (5,4 započatých bytů na 1000 obyvatel ke třetímu kvartálu 2014) a ve Francii (4,5 započatých bytů na 1000 obyvatel). Nejnižší intenzita bytové výstavby v roce 2014 byla v Portugalsku (0,7 započatých bytů na 1000 obyvatel) a v Maďarsku (1 započatý byt na 1000 obyvatel).

 

Celou studii s názvem Property Index naleznete na www.deloitte.com/cz/property-index

 

Deloitte slaví 25 let

Společnost Deloitte je na českém trhu již 25 let. Co přinesla pracovní zkušenost ve firmě Deloitte jejím zaměstnancům? To se dozvíte v našem videu.

 

 

 

4. Deloitte SheXO Club

Čtvrté setkání klubu SheXo se konalo v jedinečných prostorách Muchovy vily. Následovala také prohlídka vily, kterou vedl vnuk Alfonse Muchy, John Mucha.

 

 

Fiskální analýza pro začátečníky: příklad Řecka

David Marek, hlavní ekomom Deloitte

Jedním z nejčastějších makroekonomických témat, která se objevují na stránkách novin a diskutují v televizi, jsou veřejné finance. Jak toto téma témat správně uchopit? Co je důležité? Co znamenají termíny, které se používají v analýzách a diskuzích na toto téma? Následující text by měl toto vše objasnit na příkladu Řecka, kde jsou v současnosti fiskální témata více než aktuální.

 

Alfou a omegou analýz veřejných financí je dlouhodobá fiskální udržitelnost. Tímto termínem se označuje stav veřejných financí, při němž dluh vládního sektoru (centrální vlády, krajů, obcí a zdravotních pojišťoven) v poměru k HDP v dlouhodobém horizontu směřuje ke stabilní a přiměřeně nízké hodnotě.

 

Aby dluh v poměru k HDP nerostl nade všechny meze, ale konvergoval k určité hodnotě, musí být splněna jedna podmínka: úrok placený z tohoto dluhu musí být nižší než růst nominálního hrubého domácího produktu. Například v případě České republiky dosahuje (implicitní) úrok z dluhu vládního sektoru aktuálně 3,1 procenta. Dlouhodobě udržitelné tempo reálného růstu ekonomiky (tj. růst potenciálního produktu) činí zhruba 2 procenta, nejvhodnější aproximací inflace v dlouhodobém horizontu je inflační cíl ČNB nastavený na 2 procenta, nominální HDP by tedy měl dlouhodobě v průměru růst tempem 4 procenta a měl by převyšovat úrok z dluhu. V našem případě je podmínka konvergence dluhu v poměru k HDP ke stabilní hodnotě splněna.

 

Jak tato podmínka vychází v případě Řecka? Jako aproximaci dlouhodobého růstu můžeme například použít odhady Mezinárodního měnového fondu. Ten pro roky 2015-2020 počítá s průměrným růstem řecké ekonomiky o 3 procenta. Inflační cíl ECB činí 2 procenta. Úrok z dluhu by neměl překročit 5 procent. Aktuálně činí 2,3 procenta, ale to jen díky tomu, že se většina dluhu skládá ze záchranných půjček od MMF a ostatních zemí eurozóny. Pokud by se mělo Řecko nyní financovat vydáváním dluhopisů na finančních trzích, nemusela by podmínka konvergence dluhu v relaci k HDP platit (v posledních měsících by zcela jistě neplatila).

 

Konvergence dluhu v poměru k HDP sama o sobě nestačí. Nutné je, aby tento parametr směřoval k přiměřeně nízké hodnotě. Otázkou ovšem je, kde se nachází hranice bezpečného zadlužení. Dnes asi nejčastěji zmiňovanou hodnotou je výsledek analýzy Kennetha Rogoff a Carmen Reinhartové (Growth in a Time of Debt) na základě historických dat odvodili, že problémy nastávají kolem hranice 90 procent HDP, kdy dluhy ekonomiky tíží natolik, že zpomaluje její tempo růstu, což vede k neustálému zvyšování podílu dluhu vůči HDP. Jinou laťku nastavuje Pakt stability a růstu platný pro členské země EU, v němž se uvádí, že dluh vládního sektoru by neměl překračovat 60 procent HDP, a pokud je vyšší, měla by být fiskální politika nastavena tak, aby pod tuto hranici směřoval.

 

To, k jaké úrovni bude směřovat dluh v relaci k HDP, závisí na rozpočtovém deficitu, přesněji primárním saldu, které nezahrnuje úroky z dluhu. Při analýze je potřeba vycházet z cyklicky očištěného (strukturálního) primárního salda, aby výsledek nebyl zkreslen aktuální pozicí ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. K výpočtu cyklické složky na straně příjmů a výdajů je nutné mít k dispozici odhad mezery výstupu, tj. rozdílu mezi aktuálním výkonem ekonomiky a dlouhodobým trendem. Ten se buď počítá z ekonomických modelů (metoda produkční funkce), nebo destiluje z časových řad pomocí statistických filtrů (Hodrick-Prescott, Band-pass filtr). Intuitivně je zřejmé, že čím větší primární rozpočtové deficity, tím vyšší bude hodnota, k níž bude dluh směřovat. Tolik teorie. Nyní se optikou tohoto přístupu pokusme podívat na Řecko.

 

Jádrem aktuálního sporu mezi Řeckem na jedné straně a EK, ECB a MMF na straně druhé, je právě výše primárního rozpočtového salda. Jak bylo popsáno výše, jde o zásadní parametr, který určí, jak se bude vyvíjet řecký veřejný dluh. V poměru k HDP loni dluh vystoupal na 177 procent („hair-cut „ řeckých státních dluhopisů snížil v roce 2012 dluh o 31 procent HDP na 157 procent HDP, bez této operace by dnes dluh Řecka převyšoval 200 procent HDP). Evropská komise a MMF podmiňují další pomoc Řecku požadavkem, aby země dosáhla primárního rozpočtové přebytku 1 procento HDP letos, 2 procenta HDP v roce 2016 a 3 procenta HDP v roce 2017.

 

Pokud budeme předpokládat, že i v dalších letech řecká vláda primární přebytek ve výši 3 procent HDP, dvouprocentní reálný růst HDP, dvouprocentní inflaci a udržení současných nízkých úroků z dluhu, můžeme spočítat, jak se bude v dalších letech vyvíjet. Díky rozpočtovému přebytku by dluh zvolna klesal. Pod hranici 90 procent (Rogoff-Reinhardt) by se dostal v roce 2030, k hranici 60 procent HDP (Pakt stability) by se přiblížil o dalších 9 let později. Řecko by muselo vydržet fiskálně disciplinované dalších 15 let, resp. 24 let. Nakolik je to pravděpodobné, když voličům došla trpělivost s utahováním opasků za podstatně kratší dobu? I když nakonec dojde k nalezení kompromisu (který ovšem může uvedenou fiskální aritmetiku jenom zhoršit) mezi věřiteli a Řeckem, je pravděpodobné, že se podobná situace bude v budoucnosti opakovat.

 

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.