Nejnovější články naleznete na dreport.cz

Deloitte: 25 let v České republice

V letošním roce slavíme 25 let na českém trhu. Z malé pobočky Deloitte, ve které původně pracovalo jen pár desítek zaměstnanců, jsme vyrostli v silnou a stabilní firmu. Nejen v České republice, ale i celosvětově patříme mezi špičkové  poradenské  firmy. Nabízíme komplexní služby v oblasti auditu, daní, práva a širokého spektra poradenství, sahajícího od informačních technologií, datové analytiky, podnikových strategií, poradenství v oblasti lidských zdrojů, podnikových rizik až po fúze a akvizice, valuace či podporu v arbitrážích a soudních sporech.  V Praze, Brně, Ostravě a nově také v Plzni nyní zaměstnáváme téměř 800 profesionálů a své služby poskytujeme více než 1500 klientům.

 

Děkujeme, že jste s námi.

 

Josef Kotrba, vedoucí partner

 

 

Již pošesté v rámci ankety Zákon roku podnikatelé rekapitulují kvalitu legislativy na český byznys

Podnikatelé rekapitulují kvalitu legislativy na český byznys – již pošesté v rámci ankety Zákon roku. Do ankety, které se pravidelně účastní stovky významných společností z českého byznysu, jsou nominovány právní předpisy přijaté v uplynulém kalendářním roce s významným dopadem na podnikatelské prostředí. Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě právních předpisů. Šestý ročník prestižní ankety realizuje advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery.

 

Hlasování o nejlepší a nejhorší legislativní počin probíhá na www.zakonroku.cz.

 

„V letošních nominacích pro nejlepší a nejhorší legislativní počin nechybí daňové předpisy. Tradičně kvůli obrovskému vlivu na byznys. Přitom se zdá, že se čeští podnikatelé stále neshodou v tom, jestli je pro ně důležitější mít daňové předpisy srozumitelné a aby je znali s dostatečným předstihem, nebo jestli prim hraje sazba daně. Přestože je to tak trochu Sofiina volba, aby podnikatelé v partnerství s veřejným sektorem uspěli, bude zřejmě potřeba v tomto aspektu získat silnější konsensus napříč podnikatelskou obcí,“ uvedl Tomáš Babáček, předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal.

 

Nominační rada při přípravě jednotlivých nominací brala v potaz tipy, které mohla od ledna do 20. února 2015 zasílat veřejnost prostřednictvím webových stránek www.zakonroku.cz. Při stanovení pěti nominací v kategorii „Zákon roku“ a pěti v kategorii „Paskvil roku“ přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem. Počet členů nominační rady se oproti loňsku zvýšil o dva členy (z 20 na 22). Tvoří ji primárně právní odborníci napříč právnickými profesemi, zejména z řad advokátů a podnikových právníků, a další osobnosti, které sledují právní problematiku.

 

O finálních výsledcích nyní rozhodnou zástupci firem, podnikatelé a odborná veřejnost prostřednictvím hlasování, které poběží do poloviny května 2015. Výsledky ankety budou oznámeny nejpozději začátkem června 2015.

 

„Nominační rada se shodla na tom, že rok 2014 byl z hlediska nově přijímaných právních předpisů spíše klidnější. Z části to lze jistě přičíst tomu, že se (nejen právnická) veřejnost vyrovnávala s dopady rekodifikace soukromého práva. Bouřlivá diskuze se strhla ohledně služebního zákona, kdy bylo zejména diskutováno, zda vůbec tento předpis do ankety zařazovat a pokud ano, tak do jaké kategorie. Nakonec je služební zákon nominován jak na Zákon, tak Paskvil roku, vždy kvůli trochu jinému aspektu,“ doplnil Tomáš Babáček.

 

Na Zákon roku byly nominovány změny snižující administrativní zátěž podnikatelů (novela živnostenského zákona a zákona o zaměstnanosti). Nominační rada však ocenila i změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které by obecně měly přispět k přijímání kvalitnější legislativy.

 

Na Paskvil roku byly i letos nominovány daňové předpisy přijaté na poslední chvíli před koncem roku, ačkoli jsou pro podnikatele zcela zásadní. Dále nominační rada vyhodnotila jako negativní změny přinášející pro podnikatele a obce zbytečné povinnosti navíc, aniž by tyto zároveň přinášely zásadní pozitiva pro spotřebitele nebo pro stát (novela zákona o potravinách a novela zákona o odpadech). Nominaci na Paskvil roku si dále vysloužila novela advokátního tarifu, která má za následek, že se věřitelům nevyplatí soudně vymáhat své nižší pohledávky, a v podstatě tak motivuje dlužníky neplatit své dluhy.

 

Pravidla ankety Zákon roku 2014

Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.

 

V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.

 

Více informací o anketě Zákon roku 2014 a přechozích výsledcích ankety naleznete na www.zakonroku.cz.

Žebříček Social Progress Index: ČR je v kvalitě života na 22. místě

Podle nejnovějšího žebříčku s názvem Index společenského rozvoje (Social Progress Index), který sleduje společenský a ekonomický rozvoj a úroveň životního prostředí ve 133 zemích světa, se Česká republika umístila na 22. místě. Češi si meziročně polepšili o jednu příčku a v hodnocení dopadli lépe než například Slovensko, Polsko či Itálie. Výsledky aktuálního indexu oznámila nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte v rámci tzv. 2015 Skoll World Forum, světového fóra pro sociální podnikání organizovaného Skollovou nadací.

 

Podle indexu je celosvětově nejsilnějšího výkonu dosahováno v oblasti „výživy“ a „základní zdravotní péče“ a nejslabšího naopak v oblasti „přístupu k vyššímu vzdělání“ a „udržitelnosti ekosystému“. Zjištění také ukazují, že sociální rozvoj se v mnoha aspektech zlepšuje „ruku v ruce“ s příjmem. Ekonomicky vyspělé země, jako je např. Norsko, které se letos umístilo na prvním místě, obecně dosahují lepších sociálních výsledků než země s nižším příjmem. Vědečtí pracovníci ovšem tvrdí, že samotné HDP není ani zdaleka klíčovým faktorem pro sociální rozvoj. 

 

Více informací o indexu je na: http://www.socialprogressimperative.org/data/spi.

 

 

Deloitte: Odvětví spotřebního průmyslu přestálo další rok ekonomické nejistoty

I přes pokračující ekonomickou nestabilitu tržby největších 250 společností zaměřených na spotřební průmysl přesáhly ve finančním roce 2013 (který zahrnuje období do června 2014) částku 3,1 bilionu amerických dolarů. To se odrazilo na tržbách společností střední velikosti, které podle každoroční zprávy „Globální síly ve spotřebním průmyslu 2015: Jak být v kontaktu se spotřebiteli vzájemně propojenými díky moderním technologiím“ vydané již poosmé společností Deloitte, dosáhly hodnoty 12,3 miliardy dolarů.

 

Zpráva obsahuje výhled globální ekonomiky, pohled na činnost týkající se fúzí a akvizic ve spotřebním sektoru a zároveň se věnuje otázce, jak důležitou roli hraje kontakt se spotřebiteli, kteří jsou díky moderním technologiím neustále ve vzájemném spojení. 

Více informací o zprávě najdete zde.

 

 

REflexions – Nový magazín o trendech v oblasti správy investic do nemovitostí v celém regionu EMEA

Rádi bychom Vás informovali o vydání prvního čísla nového časopisu REflexions, který bude vycházet dvakrát do roka. Jeho cílem je odborníkům v sektoru nemovitostí pomoci udržet krok s vývojem a budoucími trendy v oblasti správy investic do nemovitostí v celém regionu EMEA.

 

Časopis představuje vyhlídky vývoje v daném sektoru, tržní trendy a články zabývající se technickými aspekty, jako jsou např. daně a regulace, a prostřednictvím rozhovorů přibližuje čtenářům vůdčí osobnosti ze světa fondů nemovitostí.

 

Aktuální vydání nového magazínu si můžete stáhnout zde.

 

Diskuze o PRIBORu

David Marek, hlavní ekomom Deloitte

Odhalení manipulace s úrokovými sazbami LIBOR (London Interbank Offered Rate), EURIBOR (Euro Interbank Offered Rate) či TIBOR (Tokyo Interbank Offered Rate) zatřáslo základy celé současné finanční architektury. Bylo jen otázkou času, než se mezibankovní trh dostane do centra pozornosti také v České republice. Benchmarky českého mezibankovního trhu se totiž počítají stejným postupem jako v Londýně. Finanční krize zanechala na českém finančním trhu dodnes patrné následky. Vést diskusi o tom, zda mohl být i PRIBOR předmětem manipulace je bez důkazů bezpředmětné. Nicméně potenciální rizika spojená se sazbami PRIBOR by neměla být přehlížena a diskuze, která se vede v zahraničí, může být užitečná i pro nás.

 

Začněme u sazeb LIBOR, které se objevily jako první a jsou vzorem pro ostatní mezibankovní trhy. Archimédes, kdysi žádal pevný bod, aby mohl pohnout zemí. Kdyby byl bankéřem v dnešní době, měl by ho v podobě sazeb LIBOR. Přesto jde o poměrně mladou záležitost. Sazby LIBOR byly poprvé publikovány v roce 1986. Jejich význam ovšem raketově stoupal a dnes jsou na ně navázány finanční nástroje (od derivátů po hypotéky) za 350 bilionů dolarů, což je více než 5násobek celosvětového HDP. V roce 2012 byly odhaleny rozsáhlé manipulace s těmito benchmarky mezibankovního trhu a vyšetřování vyústilo v miliardové pokuty pro některé banky.

 

Problém je v konstrukci těchto úrokových sazeb. Ty se každý den počítají jako aritmetický průměr hodnot dodaných několika bankami, přičemž určitý počet nejnižších a nejvyšších hodnot se škrtá. Nejde tedy o sazby, za které by probíhaly transakce na trhu, ale pouze hodnoty dodané kalkulačnímu agentovi (dříve BBA – British Bankers Association, dnes ICE – Intercontinental Exchange). Teoreticky tedy nemusí zcela věrně odrážet tržní realitu. Právě tento problém je v jádru kritiky výpočtu sazeb LIBOR. Již před vyšetřováním manipulace byl LIBOR často označován jako „praktická fikce“ (convenient fiction), kvůli rozdílům mezi sazbami LIBOR a sazbami při realizovaných obchodech na trhu. Navíc většina obchodů mezi bankami je se splatností týden a méně, měsíční či roční sazby LIBOR jsou tedy spíše odhadem bank.

 

Sazby PRIBOR na českém mezibankovním trhu se počítají stejným způsobem a mohou tedy trpět stejnými problémy jako londýnský LIBOR. Podívejme se na několik parametrů mezibankovního trhu před krizí a po ní.

 

Klíčovou referencí pro krátkodobé úrokové sazby je dvoutýdenní repo sazba ČNB. Rozdíl mezi dvoutýdenní sazbou PRIBOR a repo sazbou ČNB se stejnou splatností činil v posledních 5 letech před finanční krizí (2003-2007) v průměru 2 bazické body (0,02 procenta). Na podzim roku 2008 v akutní fázi finanční krize se rozpětí roztáhlo až na 49 bazických bodů. Od té doby sice zvolna klesá, stále však dosahuje 11 bazických bodů a je tedy výrazně výše než před krizí. Vysvětlením může být zvýšené kreditní riziko protistrany, nebo nižší likvidita na trhu. Ostatně rozdíl mezi tržními úrokovými sazbami pro nekryté půjčky a sazbami centrální banky, resp. deriváty na ně navázanými (LIBOR-OIS spread) se používají jako indikace stresu/nedůvěry na mezibankovním trhu.

 

Podobnou informaci nám může poskytnout rozdíl mezi úrokovou sazbou 1letého swapu a 12měsíční sazbou PRIBOR. Splatnost je stejná, ale v prvním případě je v transakci zahrnuto plné kreditní riziko prostistrany, ve druhé je riziko menší, neboť nedochází k výměně jistiny a riziku je vystavena pouze výplata ze swapového kontraktu. V posledních pěti letech před krizí byl rozdíl mezi obě úrokovými sazbami v průměru nulový. V akutní fázi krize se roztáhl až na 149 bazických bodů. Nyní se pohybuje kolem 25 bodů. Strach sice opadnul, důvěra mezi bankami se ale nevrátila na předkrizovou úroveň.

 

Český trh v tomto ovšem není žádnou anomálií. Stejná charakteristika platí pro další trhy. Například 3měsíční dolarový LIBOR-OIS spread se před finanční krizí pohyboval mezi 7-8 bazickými body, nyní dosahuje 15 bodů. Stejný spread mezi sazbami v eurech dosahoval před krizí 5 bodů, dnes činí 12 bodů.

 

Užitečné je porovnat sazby PRIBOR s kotacemi skutečných obchodů na peněžním trhu. Například kotace overnight depozitní sazby se aktuálně (14. března) pohybují mezi 0,10-0,21 procenta. PRIBOR stejné splatnosti ve stejný den činil 0,15 procenta. V případě jednotýdenní depozitní sazby byly kotace v intervalu 0,10-0,19 procenta, jednotýdenní PRIBOR činil 0,16 procenta. Jednoměsíční depo se obchodovalo v intervalu 0,10-0,27 procenta, relevantní PRIBOR dosáhl 0,22 procenta. Z tržních dat se tedy nezdá, že by sazby PRIBOR byly vychýleny od reality.

 

Přestože se nezdá, že by sazby PRIBOR byly systematicky vychýleny a jejich vývoj je vysvětlitelný tržními faktory, jejich konstrukce ponechává riziko potenciálních problémů otevřené. Diskuze vedená v zahraničí by mohla být inspirací i pro český trh.

 

Jednou z možností omezit riziko (nezáměrného) zkreslení či (záměrné) manipulace je rozšíření počtu bank přispívajících do výpočtu referenčních úrokových sazeb. A pokud jich není dostatek, potom takový benchmark raději nepočítat a nepublikovat. Skandál kolem sazeb LIBOR vyústil mimo jiné v to, že skončilo publikování sazeb LIBOR v australských dolarech, novozélandských dolarech, dánských korunách, švédských korunách a kanadských dolarech. Dostatek bank se našlo jen pro počítání sazeb LIBOR v amerických dolarech, eurech, britských librách, japonských jenech a švýcarských francích. Nicméně i u nich byl eliminován počet splatností, pro něž jsou sazby LIBOR počítány. Z někdejšího počtu 120 denně publikovaných sazeb LIBOR jich dnes zůstalo jen 35.

 

Riziko odchýlení úrokových benchmarků od reality by snížila například povinnost, aby banky přispívající do jejich výpočtu zároveň předkládaly úrokové sazby použité v jejich skutečných transakcích na trhu. Nicméně stále bude řada referenčních sazeb nepodložených reálnými obchody a je k zamyšlení, zda takové úrokové sazby vůbec používat.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.