Nejnovější články naleznete na dreport.cz

Již pošesté v rámci ankety Zákon roku podnikatelé rekapitulují kvalitu legislativy na český byznys

Podnikatelé rekapitulují kvalitu legislativy na český byznys – již pošesté v rámci ankety Zákon roku. Do ankety, které se pravidelně účastní stovky významných společností z českého byznysu, jsou nominovány právní předpisy přijaté v uplynulém kalendářním roce s významným dopadem na podnikatelské prostředí. Cílem ankety je přispět k diskusi mezi českými podnikateli, politiky a odbornou veřejností o kvalitě právních předpisů. Šestý ročník prestižní ankety realizuje advokátní kancelář Ambruz & Dark Deloitte Legal ve spolupráci s partnery.

 

Hlasování o nejlepší a nejhorší legislativní počin probíhá na www.zakonroku.cz.

 

„V letošních nominacích pro nejlepší a nejhorší legislativní počin nechybí daňové předpisy. Tradičně kvůli obrovskému vlivu na byznys. Přitom se zdá, že se čeští podnikatelé stále neshodou v tom, jestli je pro ně důležitější mít daňové předpisy srozumitelné a aby je znali s dostatečným předstihem, nebo jestli prim hraje sazba daně. Přestože je to tak trochu Sofiina volba, aby podnikatelé v partnerství s veřejným sektorem uspěli, bude zřejmě potřeba v tomto aspektu získat silnější konsensus napříč podnikatelskou obcí,“ uvedl Tomáš Babáček, předseda nominační rady ankety Zákon roku a advokát Ambruz & Dark Deloitte Legal.

 

Nominační rada při přípravě jednotlivých nominací brala v potaz tipy, které mohla od ledna do 20. února 2015 zasílat veřejnost prostřednictvím webových stránek www.zakonroku.cz. Při stanovení pěti nominací v kategorii „Zákon roku“ a pěti v kategorii „Paskvil roku“ přihlížela zejména k očekávanému praktickému dopadu a zkušenosti českých podnikatelů s aplikací konkrétních právních norem. Počet členů nominační rady se oproti loňsku zvýšil o dva členy (z 20 na 22). Tvoří ji primárně právní odborníci napříč právnickými profesemi, zejména z řad advokátů a podnikových právníků, a další osobnosti, které sledují právní problematiku.

 

O finálních výsledcích nyní rozhodnou zástupci firem, podnikatelé a odborná veřejnost prostřednictvím hlasování, které poběží do poloviny května 2015. Výsledky ankety budou oznámeny nejpozději začátkem června 2015.

 

„Nominační rada se shodla na tom, že rok 2014 byl z hlediska nově přijímaných právních předpisů spíše klidnější. Z části to lze jistě přičíst tomu, že se (nejen právnická) veřejnost vyrovnávala s dopady rekodifikace soukromého práva. Bouřlivá diskuze se strhla ohledně služebního zákona, kdy bylo zejména diskutováno, zda vůbec tento předpis do ankety zařazovat a pokud ano, tak do jaké kategorie. Nakonec je služební zákon nominován jak na Zákon, tak Paskvil roku, vždy kvůli trochu jinému aspektu,“ doplnil Tomáš Babáček.

 

Na Zákon roku byly nominovány změny snižující administrativní zátěž podnikatelů (novela živnostenského zákona a zákona o zaměstnanosti). Nominační rada však ocenila i změny v jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které by obecně měly přispět k přijímání kvalitnější legislativy.

 

Na Paskvil roku byly i letos nominovány daňové předpisy přijaté na poslední chvíli před koncem roku, ačkoli jsou pro podnikatele zcela zásadní. Dále nominační rada vyhodnotila jako negativní změny přinášející pro podnikatele a obce zbytečné povinnosti navíc, aniž by tyto zároveň přinášely zásadní pozitiva pro spotřebitele nebo pro stát (novela zákona o potravinách a novela zákona o odpadech). Nominaci na Paskvil roku si dále vysloužila novela advokátního tarifu, která má za následek, že se věřitelům nevyplatí soudně vymáhat své nižší pohledávky, a v podstatě tak motivuje dlužníky neplatit své dluhy.

 

Pravidla ankety Zákon roku 2014

Mohou být nominovány obecně závazné právní předpisy České republiky či Evropské unie, jež nabyly platnosti v uplynulém roce: ústavní zákony, zákony, vyhlášky ministerstev, nařízení vlády, směrnice a nařízení EU. Nominace se mohou vztahovat i na nové mezinárodní smlouvy s dopadem na podnikatelské prostředí ČR.

 

V kategorii nejhorší legislativní počin roku mohou hlasující vybírat i mezi právními předpisy, které v daném roce pozbyly platnosti zejména v důsledku zrušení Ústavním soudem ČR či Soudním dvorem EU. Jako autoři nominovaných právních předpisů jsou uváděni jejich iniciátoři nebo ti, kteří k přijetí předpisu jinak významně přispěli.

 

Více informací o anketě Zákon roku 2014 a přechozích výsledcích ankety naleznete na www.zakonroku.cz.

Průzkum mezi finančními řediteli v ČR

Více než polovina finančních ředitelů v ČR (56,5 %) má pro letošní rok více optimistické vyhlídky než před rokem. Ve srovnání se svými kolegy ve středoevropském regionu jsou tak finanční manažeři oslovených firem v ČR největšími optimisty. Zlepšení ekonomické situace a optimismus finančních manažerů je patrně nejviditelnější při hodnocení vývoje HDP.  Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Deloitte, který proběhl v závěru loňského roku.

 

„Pokračující ekonomické oživení se promítlo do rostoucího optimismu finančních manažerů firem v ČR. Mírný optimismus ovšem doprovází opatrnost. Jejím projevem je stále relativně nízká ochota podstoupit více podnikatelského rizika, což se projevuje například v nízké prioritě nových investic, nebo prioritou firem zvyšovat tržby na trzích, kde již dnes působí, a jen nízkou ochotou pokusit se o expanzi na nové trhy,“ uvedl Martin Tesař, vedoucí partner oddělení auditu ve společnosti Deloitte.

 

Prakticky nikdo z finančních manažerů v ČR v průzkumu neodpověděl, že by v letošním roce očekával recesi. Naopak, růst ekonomiky v rozmezí 1,5-3 % předpokládá polovina dotázaných (50,6 %).

 

„Hlavní prioritou pro finanční manažery v ČR je nadále zvyšovat tržby na trzích, kde již dnes působí. Jako nejdůležitější tento cíl označilo téměř 40 % dotázaných. Snaha o expanzi na nové trhy je prioritou pro více než čtvrtinu manažerů,“ doplnil Ladislav Šauer, ředitel v auditním oddělení společnosti Deloitte.

 

Pozitivní očekávání ohledně dalšího ekonomického vývoje se promítají také do předpokládaného dalšího zlepšení situace na trhu práce. „Podíl manažerů očekávajících mírné snížení nezaměstnanosti stoupl z 17,7 % v roce 2013 na 22,4 % v roce 2014. Naopak podíl odpovědí uvádějících očekávané zvýšení nezaměstnanosti v podobném rozsahu klesl,“ dodal David Marek, hlavní ekonom ve společnosti Deloitte.

 

Hlavní zjištění průzkumu mezi finančními řediteli v ČR

  • Finanční ředitelé vnímají zlepšující se celkovou ekonomickou situaci
  • Téměř dvě třetiny finančních manažerů nechtějí přijímat z hlediska rozvahy větší riziko
  • Pro více než čtvrtinu finančních ředitelů je v následujícím roce prioritou obchodní růst
  • Stejně jako loni se finanční ředitelé budou ve větší míře soustředit na obchodní růst na stávajících i nových trzích
  • Výrazně vzrostl podíl finančních manažerů, kteří vnímají snadnou dostupnost nových úvěrů pro podniky (meziročně nárůst z 6,5 % na 27,7 %)
  • Vzrostl počet manažerů vnímajících bankovní úvěry jako atraktivní zdroj financování
  • Naopak financování prostřednictvím akciového kapitálu vnímá jako atraktivní méně než jedna desetina manažerů

 

Celá studie v českém jazyce je ke stažení na www.deloitte.com/cz/cfo-survey.

 

 

Přejeme Vám pohodové svátky velikonoční

 

 

Český daňový systém: Efektivita a náklady

David Marek, hlavní ekomom Deloitte

Nastavit daňový systém co nejlépe z makroekonomického hlediska, tj. zajistit dostatek prostředků na krytí veřejných výdajů a splácení závazků a zároveň minimalizovat negativní dopady na ekonomickou aktivitu, je sice zásadní, ovšem neméně důležité je provozovat daňový systém co nejlépe z hlediska efektivity a nákladů. Jak si na tom stojí náš daňový systém ve srovnání se zahraničím? Potřebujeme změny jako je například připravovaná elektronická evidence tržeb?

 

Nejdříve se podívejme na klíčové parametry efektivity. Jedním z měřítek je objem daňových nedoplatků. Ke konci loňského roku činil 110,6 miliard korun. To představuje 0,9 procenta z celkového objemu daní vybraných od roku 1993 do současnosti. V mezinárodním srovnání se používá poměr daňových nedoplatků k inkasu daní v relevantním roce. Loni se v ČR vybralo na daních celkem 789 miliard korun a nedoplatky tedy dosahovaly 14 procent inkasa daní. Průměr zemí OECD činí 11,4 procenta. Schopnost českého daňového systému je výrazně nižší ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Například v Německu objem daňových nedoplatků dosahuje pouze 1,8 procenta inkasa daní, v Rakousku je to 2,5 procenta. Nicméně sousedé z regionu na tom nejsou lépe. V Polsku dosahují daňové nedoplatky 18,7 procenta inkasa daní, v Maďarsku dokonce 21,4 procenta.

 

Nejdůležitější daní v daňových systémech mnoha zemí, včetně České republiky, je daň z přidané hodnoty. Proto se odhaduje efektivita výběru specificky této daně. Ukazatel VAT gap měří rozdíl mezi objemem inkasa DPH, jehož je možné teoreticky dosáhnout, a skutečným výběrem této daně. V českém případě dosahuje VAT gap 22 procent, podle posledně dostupné analýza Evropské komise obsahující data za rok 2012. Opět jde o údaj nadprůměrně vysoký ves rovnání s jinými zeměmi. V zemích EU v průměru činí 16 procent. Nejefektivněji vybírají DPH Finové a Nizozemci, kde VAT gap činí pouhých 5 procent. Naopak nejvyšší údaj je uveden u Rumunska, 44 procent. Vysoký byl VAT gap v roce 2012 také na Slovensku, 39 procent. Bude zajímavé počkat si na novější čísla, která ukáží, jak moc či málo pomohlo zavedení daňové loterie.

 

S efektivitou českého daňového systému to není nijak slavné. Jak je to s jeho nákladovostí? Administrativní náklady na výběr daní dosahovaly 1,34 procenta vybraného objemu daní, uvádí data OECD z roku 2011. Průměr v zemích OECD činí 1,04 procenta. Český daňový systém je tedy relativně drahý.  Nejlevněji vybírají daně ve Švýcarsku, kde na to potřebují pouze 0,34 procenta vybraných daní. Naopak nejdražší je slovenský systém, který na administraci spolkne 3,04 procenta daní.

 

Dalším měřítkem nákladovosti jsou personální náklady systému. V našem systému připadá na jednoho zaměstnance finanční správy 753 obyvatel. V zemích OECD dokáže v průměru jeden zaměstnanec berního úřadu obsloužit 1 631 obyvatel. Jedním z nejdokonalejších systémů z hlediska personální náročnosti se může pochlubit Saúdská Arábie, kde jeden zaměstnance berního úřadu stačí na 19 145 obyvatel (tj. 25krát více než v českém případě).

 

Z mezinárodního srovnání český daňový systém nevychází příliš dobře. Bylo by vhodné zvýšit jeho efektivitu, ale zároveň nezvýšit náklady na výběr daní. Elektronická evidence tržeb může být jednou z cest, ovšem za podmínky, že se tento záměr podaří provést výrazně lépe než projekt sKarta, registr vozidel nebo pražská Opencard.

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Obsah těchto webových stránek si můžete pohodlně prohlížet na mobilních zařízeních v naší nové aplikaci pro telefony a tablety. Pro stažení aplikace naskenujte QR kód nebo navštivte www.deloitte.cz/mobilni-aplikace

Přihlaste se k odběru dReportu a jiných newsletterů a pozvánek zde

Nepodporovaný prohlížeč

Tuto stránku Váš internetový prohlížeč nepodporuje a nezobrazí se korektně. Abyste mohli navštívit tyto stránky, prosím aktualizujte verzi svého internetového prohlížeče.