zpravodaje

V této sekci Vám přinášíme zpravodaje vydávané naší společností. Zpravodaje jsou členěny podle jednotlivých vydání, celkový přehled zpravodajů vydaných v určitém měsíci najdete v sekci dReport.

Nejnovější položky v této sekci

Mobilní aplikace pro Android a iOS
Ke stažení na Google Play a Apple Store
Prohlédnout

Technology Fast 50
listopad 2014
Výsledky soutěže o nejrychleji rostoucí technologickou firmu
Prohlédnout

Žebříček Technology Fast 50: Vítězem se stala Logic point

Nejrychleji rostoucí technologickou firmou v České republice se v letošním roce stala společnost Logic point, která se zaměřuje na implementaci systému řízení vztahů se zákazníky Microsoft Dynamics CRM. Společnost Logic point, která se umístila v žebříčku úplně poprvé, předstihla loňského vítěze Internet Shop, provozovatele e-shopu s kosmetikou Parfums.cz. Třetí místo obsadil výrobce komplexních síťových řešení INVEA-TECH. Vyplývá to z nového žebříčku Technology Fast 50, který sleduje 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě.

 

Žebříček, který již 15. rokem sestavuje společnost Deloitte, vychází z porovnání tržeb technologických společností za posledních pět let. Letos se v něm umístily firmy z 10 zemí - z Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Srbska.

 

Více informací o projektu Technology Fast 50 naleznete na www.deloitte.com/fast50ce

 

Na snímku zleva: Jiří Sauer, senior manažer v auditním oddělení Deloitte, výkonný ředitel firmy Logic point Stefan Fillibeck a business development manager Jan Žáček.


Ekonomické vyhlídky
David Marek
25 let poté
Prohlédnout
Ekonomické vyhlídky: 25 let poté

Od sametové revoluce k finanční krizi

Blíží se listopadové výročí sametové revoluce, s níž přišla i transformace české ekonomiky. Během 25 let jsme prošli mnoha složitými okamžiky: kuponová privatizace, rozdělení federace, měnová krize v roce 1997, „credit crunch“ v následujících letech, privatizace bank, silný příliv zahraničních investic na začátku minulé dekády, přípravy na členství v EU a výrazné zvýšení zahraniční obchodu po vstupu do unie.

 

S rostoucí otevřeností české ekonomiky, z pohledu obchodních i kapitálových vazeb vůči zbytku světa, se stále zvyšuje význam okolního dění a sílí dopady událostí v globální ekonomice na Českou republiku. Asijská a ruská krize na konci 90. let byly jen relativně slabým kýchnutím, podobně jako prasknutí internetové bubliny na akciových trzích. Světem ale výrazně otřásla finanční krize, kterou odstartoval trh nemovitostí v USA, její intenzita ovšem nabyla takových rozměrů, že na Wall Street zůstaly z původní pětice pouze dvě velké investiční banky a v globální ekonomice jen hrstka zemí unikla recesi. Česká republika mezi ně bohužel nepatřila. Záhy přišla evropská dluhová krize, eurozóna opět spadla do recese a my s ní.

 

Životní úroveň

Přes všechny nesnáze není bilance české ekonomiky vůbec špatná. Za posledních 25 let HDP klesal pouze v 6 letech, ve zbylých 19 letech výkon ekonomiky stoupal. HDP se mezi roky 1989 a 2014 reálně zvýšil o polovinu, resp. přesně o 53 procent. Průměrná mzda vzrostla z 3 170 korun v roce 1989 na letošních 25 800 korun, tedy více než osmkrát. Po zohlednění inflace se průměrná mzda zvýšila o 52 procent, tedy téměř shodně jako HDP.

 

Tržní ekonomika s sebou přinesla zvýšení rozdílů v příjmech. Nejedná se však o dramatickou změnu. Jedním z ukazatelů měřících příjmovou distribuci je Gini koeficient (čím vyšší hodnota, tím větší rozdíly v příjmech). Jeho hodnota v roce 1989 dosahovala 20,4. Loni činil 24,6 bodu. Ve srovnání s ostatními zeměmi světa jde o jednu z nejnižších hodnot. Průměr tohoto ukazatele v EU činí 30,5 bodu, v USA přesahuje hranici 40.

 

Životní úroveň stoupla také důchodcům, nicméně méně výrazně než zaměstnancům. Průměrný starobní důchod se za posledních 25 let reálně zvýšil o 29 procent.

 

Zásadní změny v ekonomice

Změnami prošla struktura ekonomiky. Během ekonomické transformace zanikla řada firem a zmenšil se podíl uměle a neefektivně podporovaných sektorů a naopak začal stoupat podíl odvětví, pro které má česká ekonomika příznivější podmínky. Podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě v celé ekonomice klesl z 38 procent v roce 1989 na 33 procent v roce letošním. Podíl zemědělství es snížil z 8,3 na 2,3 procenta, podíl stavebnictví z 8,5 na 5,0 procent. Naopak výrazně stoupl význam sektoru služeb, jejich podíl na ekonomice vzrostl ze 45 na 60 procent.

 

Výraznou proměnou prošel trh práce. V roce 1989 prakticky neexistovala nezaměstnanost. V lednu 1990 bylo evidováno pouhých 5 865 uchazečů o zaměstnání. Nyní je jich stonásobně více. Využití pracovních sil v centrálně řízené ekonomice socialistického Československa ovšem nebylo zrovna ideální a i přes dnešní nezaměstnanost dokáže dnešní ekonomika produkovat daleko více zboží a služeb, velký díl na tom má samozřejmě technologický pokrok, ale také docela dobře fungující trh práce. Míra nezaměstnanosti v ČR patří mezi jedny z nejnižších v Evropě.

 

Změna ekonomického systému s sebou přinesla také růst významu finančního sektoru. Propojenost bank a firem ve dvou rovinách, úvěrové a kapitálové, která vznikla v průběhu privatizace, byla jednou z příčin problémů s nesplácenými úvěry, jehož následkem byl „credit crunch“. Objem úvěrů klesal od konce roku 1998 až do poloviny roku 2003. Poměry v českém bankovnictví stabilizovala privatizace klíčových bank do rukou zahraničních bankovních skupin. Lekce z konce 90. let však měla jeden důležitý přínos: české banky byly a jsou poměrně konzervativní, což je uchránilo před otřesy během poslední globální finanční krize, během níž se mnohé jiné evropské banky dostaly do potíží. Zadlužení jednotlivých sektorů české ekonomiky i její dluh vůči zahraniční ovšem nepřesahují rozumné meze a nejsou potenciálním zdrojem nestability ekonomiky. Zadluženost firemního sektoru dosahuje 40 procent HDP, hypotéky a půjčky domácností činí 31 procent HDP, veřejný dluh dalších 45 procent HDP.

 

Zvýšení veřejného dluhu

Hospodářská politika je dnes zcela jiná, než před 25 lety. Fiskální politika se musí přizpůsobovat pravidlům Evropské unie. Daňový systém musí reagovat na mezinárodní konkurenci. Prostředky z rozpočtu EU do určité míry přebírají roli národní fiskální politiky. Je škoda, že jsme si nedokázali udržet velmi nízký veřejný dluh. V okamžiku sametové revoluce se státní dluh pohyboval kolem 100 miliard korun. Na poměrně nízké úrovni, v řádu jednotek procent HDP, se držel po většinu 90. let minulého století. Hranici 200 miliard překročil až v roce 1999. Výrazně zrychlení růstu zadlužení přinesly až vysoké rozpočtové schodky v prvních letech předchozí dekády. Mezi rok 2000 a 2010 se dluh téměř zpětinásobil. Nejdříve k tomu přispívala příliš štědrá fiskální politika vlád, v závěru dekády potom schodky zvýšila recese ekonomiky po globální finanční krizi. Poslední čtyři roky se vláda snažila o konsolidaci veřejných financí, toto úsilí ovšem jen přibrzdilo růst zadlužení. Na konci letošního roku se státní dluh bude pohybovat mezi 1,7 a 1,8 bilionu korun, což je 17-18ti násobek dluhu v roce 1989. Celkový veřejný dluh bude činit téměř 2 biliony korun, což odpovídá 45 procentům HDP. Ve srovnání s jinými zeměmi patří Česká republika mezi země s relativně nízkým veřejným dluhem, přesto by bylo žádoucí, aby se poměr dluhu k HDP stabilizoval a dále nezvyšoval.

 

Přes měnovou krizi k moderní měnové politice

Měnová politika se také nenudila. Na začátku transformace byl záměrně výrazně devalvován kurz koruny, aby se vytvořil „polštář“ usnadňující přechod původně státních firem na volný trh. Klidný průběh měla měnová odluka Česka a Slovenska. Výraznějším zakolísáním byla až měnová krize v roce 1997, o kterou si česká ekonomika koledovala výrazným zvýšením schodku běžného účtu platební bilance. Krátký okamžik se ČNB snažila bránit tehdy pevný kurz koruny, ale velmi rychle si uvědomila neudržitelnost situace a česká měna je od té doby v režimu volně plovoucí měny. Ve stejném okamžiku se ČNB rozhodla pro další důležitou systémovou změnu – přechod na cílování inflace. ČNB se inspirovala zejména Velkou Británií. V krátké době se podařilo snížit inflaci a stabilizovat inflační očekávání. Po měnové krizi kurz měny postupně sílil. Někdy ovšem příliš rychle. Takový okamžik přišel v roce 2002 a přiměl ČNB intervenovat na devizovém trhu. K intervencím se centrální banka vrátila na podzim roku 2013, když úrokové sazby narazily na nulový limit a potřeba dále uvolnit měnovou politiku donutila ČNB k tomu, aby jako nástroj použila devizový kurz.

 

Závěrem

Česká ekonomika má řadu problémů, byrokracii, korupci, nedořešenou reformu všech úrovní školství, nejasnou budoucnost penzijního systému, stále chybějící dlouhodobou koncepci energetiky, nerozvinutý kapitálový trh, atd. Po 25 letech ale můžeme tvrdit, že máme stabilní ekonomiku bez výraznějších nerovnováh a problémů zajišťující postupné mírné zvyšování životní úrovně a nejnižší procento populace ohrožené chudobou v rámci celé Evropské unie. A to není vůbec málo.


Novinky z oblasti nemovitostí
Video – Cenové mapy
Prohlédnout

Cenová mapa transakčních cen

Představujeme vám unikátní analytický nástroj připravený Společností pro cenové mapy s.r.o. ve výhradní spolupráci s poradenskou společností Deloitte. Díky tomuto nástroji je na českém trhu nově dostupná cenová mapa, která prostřednictvím webové aplikace a databáze transakčních cen umožňuje porovnávat a prezentovat skutečné ceny rezidenčních nemovitostí.

 


Právní novinky
listopad 2014
Doručování písemností a elektroodpadová novela
ProhlédnoutStáhnout
Účetní zpravodaj
listopad 2014
České účetnictví, IFRS a US GAAP
ProhlédnoutStáhnout
Daňový zpravodaj
listopad 2014
Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata
ProhlédnoutStáhnout
Všechny zpravodaje listopad 2014
Stáhnout všechny zpravodaje
v jednom PDF
ProhlédnoutStáhnout
Naše nejnovější studie
Bankovnictví & Private Equity
Prohlédnout

Studie pro oblast bankovnictví ve střední Evropě: Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení

V bankovním sektoru v regionu střední Evropy jsou stále zřetelné rozdíly v relativní výkonnosti mezi severními a jižními zeměmi. Díky vyšší podnikatelské důvěře dané zrychlujícím se růstem HDP (v průměru 1,1 % ve střední Evropě v roce 2013, 2,5 % v letošním roce a  3-3,5 % v letech 2015-16) ale u obou skupin dochází k viditelnému zlepšení.

 

Toto je jeden z klíčových závěrů nejnovější zprávy společnosti Deloitte „Výhled pro bankovní sektor v regionu střední Evropy:  Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení “(CE Banking Outlook: North-south divide on the road to recovery), která analyzuje ekonomickou výkonnost a vyhlídky 10 nejvýznamnějších bank v osmi zemích regionu střední a jihovýchodní Evropy: Česká republika, Chorvatsko, Polsko a Slovensko na severu a Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko na jihu.

 

Celá zpráva společnosti Deloitte s názvem Výhled pro bankovní sektor v regionu střední Evropy:  Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení (CE Banking Outlook. North-south divide on the road to recovery) je ke stažení na: www.deloitte.com/cebankingoutlook.

 

 

Nová studie na téma Private Equity: Důvěra investorů zůstává vysoká

Důvěra soukromých investorů v oblasti private equity ve střední Evropě zůstává relativně vysoká a jejich očekávání se stabilizují. Vlivem mírného poklesu důvěry investorů se index sice vrátil zpět do doby před rokem, nicméně účastníci transakcí neztrácejí optimismus. Vyplývá to z nového průzkumu Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey.

 

Nejvyšší příliv kapitálu v rámci regionu během posledních pěti let (Mid Europa Partners – 800 milionů eur) naznačuje, že důvěra panuje i v řadách mezinárodních institucí, které se na investicích podílejí. Valná většina respondentů (dvě třetiny) očekává, že tržní aktivita zůstane na stejné úrovni, přičemž účastníci trhu se přestanou soustředit pouze na shromažďování prostředků a přesunou svoji pozornost na řízení portfolia.

 

Index důvěry soukromého kapitálu Deloitte

Index je založen na odpovědích od odborníků z investorských společností z ČR, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Moldavska, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie, Albánie, Estonska, Litvy a Lotyšska. Index vychází z odpovědí na prvních sedm otázek našeho průzkumu. Odpovědi na ně poskytli odborníci z oblasti soukromého kapitálu se zaměřením na střední Evropu. Za každé období počítáme průměr podílu kladných odpovědí na celkových kladných i záporných reakcích. Tento průměr je poté porovnán s výchozím obdobím, kterým je v našem případě jaro 2003.

 

 

Celá studie s názvem Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey je dostupná na www.deloitte.com/cepe.