zpravodaje

V této sekci Vám přinášíme zpravodaje vydávané naší společností. Zpravodaje jsou členěny podle jednotlivých vydání, celkový přehled zpravodajů vydaných v určitém měsíci najdete v sekci dReport.

Nejnovější položky v této sekci

Ekonomické vyhlídky
David Marek
Podzimní rozpočtová sezóna
Prohlédnout
Ekonomické vyhlídky: Podzimní rozpočtová sezóna

Bestselerem podzimu bývá schvalování státního rozpočtu na příští rok. Přípravy začínají mnohem dříve, nicméně po prázdninách začíná klíčová fáze – schvalování. Nejdříve v rámci vlády, následně v Poslanecké sněmovně (Senát o rozpočtu nehlasuje). Z ekonomického pohledu jsou důležité dva momenty: změny daní (zejména DPH) a hodnocení v relaci k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.


Základní fakta
Obrysy státního rozpočtu pro příští rok jsou známy: příjmy by měly činit 1,119 bilionu korun, výdaje 1,219 bilionu, z čehož nám vychází schodek rovných 100 miliard korun. Ve srovnání s letošním rokem se předpokládá zvýšení příjmů o 1,1 procenta, zatímco výdaje by měly být stejné.
Východiskem návrhu je červencová makroekonomická prognóza ministerstva financí, která prognózuje pro příští rok růst ekonomiky o 2,5 procenta reálně, se započítáním inflace dokonce o 3,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla klesnout z letošních 6,4 procenta na 6,1 procenta. V tomto světle se zdá být odhad zvýšení celkových rozpočtových příjmů poměrně nízký. Vysvětlením jsou nedávné kroky vlády v daňové oblasti, zejména zavedení 10procentní sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, a zvýšení slevy na dani na druhé a další.


Změny v DPH
Zastavme se detailněji u DPH. Poslanecká sněmovna již schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty zavádějící třetí sazbu DPH ve výši 10 procent a vztahující se na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti, radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely, tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované (mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 procent plochy).


Systém s třemi sazbami DPH zvyšuje komplexnost/složitost daňového systému, nicméně v rámci Evropské unie není neobvyklý. Některé země, Francie, Irsko, Lucembursko, mají dokonce čtyři různé sazby pro DPH. Naopak Dánsko si vystačí se sazbou jedinou.


Jaké dopady bude mít zavedení třetí sazby? K analýze můžeme použít statickou analýzu předpokládající, že jediným parametrem, který se změní, bude právě jen systém sazeb DPH, abychom izolovali dopady pouze tohoto faktoru. Abstrahujme tedy od růstu ekonomiky, inflace, ale i vlivu změny sazeb DPH na chování firem a domácností. Za těchto předpokladů by se přeřazení zboží a služeb ve výše uvedeném seznamu z 15procentní do 10 procentní sazby znamenalo snížení celostátního inkasa DPH o 2,2 miliardy korun (z 306,7 na 304,5 miliardy). Vzhledem k existujícímu nastavení rozpočtového určení daní to představuje pokles příjmů státního rozpočtu o 1,6 miliardy, příjmů obecních rozpočtů o 460 milionů a příjmů krajských rozpočtů o 180 milionů korun.


Index spotřebitelských cen kvůli této změně klesne o 0,1 procenta. Roční výdaje průměrné rodiny zavedení třetí sazby DPH sníží zhruba o 330 korun.


Dlouhodobým trendem ve světě je však spíše zvyšování sazeb DPH a spotřebních daní a zároveň snižování daní z ekonomické aktivity (daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob). Logika je jednoduchá: z ekonomického pohledu mají všechny daně negativní vliv na ekonomickou aktivitu, menším zlem je ale daněmi zatížit spotřebu než práci a podnikání.


Veřejné finance v roce 2015 a dlouhodobá fiskální udržitelnost
Státní rozpočet je důležitý, nicméně veřejné finance je nutné hodnotit jako celek, což znamená vzít do úvahy také hospodaření obcí, krajů, mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven. Celkový deficit vládního sektoru v tomto širším slova smyslu by se měl v příštím roce prohloubit na 2,6 procenta HDP z letos očekávaného 1,5 procenta HDP. Vzhledem k očekávanému růstu ekonomiky to znamená zhoršení cyklicky očištěného primárního rozpočtového saldo (nezahrnuje náklady na dluhovou službu) o 1,5 procenta HDP, což představuje fiskální impuls, který by měl zrychlit růst ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu. Otázkou je proč? Fiskální politika by měla zmírňovat výkyvy v rámci hospodářského cyklu. Jenže ekonomika je na vzestupu. Fiskální impuls potřebovala loni nebo předloni, příští rok to bude spíše plýtvání.


Schodek 2,6 procenta se ukazuje jako příliš vysoký také z pohledu analýzy dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Pokud by se měl veřejný dluh v poměru k HDP stabilizovat na současné úrovni (45 procent HDP), neměl by schodek v příštím roce přesáhnout 1,5 procenta HDP. Bylo by tedy žádoucí, aby se deficit veřejných financí alespoň stabilizoval na loňské a letošní úrovni. Zvýšení deficitu v příštím roce na 2,6 procenta HDP vrací dluh v poměru k HDP na rostoucí dráhu a částečně neguje draze zaplacenou fiskální konsolidaci v předchozích letech, kdy se snižovaly deficity i přes ekonomickou recesi.


Všechny zpravodaje říjen 2014
Stáhnout všechny zpravodaje
v jednom PDF
ProhlédnoutStáhnout
Naše studie a video
Odpovědnost a udržitelnost
Prohlédnout

Finanční ředitelé jsou stále více zapojeni do řízení odpovědnosti a udržitelnosti své firmy

Finanční ředitelé jsou stále více zapojováni do strategie odpovědnosti a udržitelnosti podnikání svých firem. Zatímco v roce 2012 bylo takto vytrvale nebo častěji zapojeno 65 % finančních ředitelů, v loňském roce tento podíl vzrostl na 83 %. Vyplývá to z nového průzkumu společnosti Deloitte, který proběhl mezi 250 finančními řediteli v 15 zemích světa. Hlavní závěry průzkumu jsou dostupné zde.

 

Customer Experience Management Conference

Deloitte a Salesforce.com uspořádaly v červnu konferenci zaměřenou na efektivní vztahy se zákazníky a pozitivní zákaznickou zkušenost, které lze dosáhnout pomocí perfektní informovanosti a využitím moderních technologií.

 


Ekonomické vyhlídky
David Marek
Příznivé zprávy ze současnosti, obavy z budoucnosti
Prohlédnout
Ekonomické vyhlídky: Příznivé zprávy ze současnosti, obavy z budoucnosti

Zatímco aktuální informace o vývoji české ekonomiky nabízí velmi příznivý obraz, ze zahraničí přichází signály možné ochlazení ekonomického oživení. Největší riziko aktuálně představují dopady vzájemných ekonomických sankcí mezi Evropskou unií a USA na jedné straně a Ruskem na straně druhé.

 

Pohled napříč statistikami českého hospodářství naplňuje optimismem. Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšil o 2,6 procenta. Ve srovnání s prvními třemi měsíci letošního roku jde sice o mírné zpomalení. Nicméně na vině je především doznívající dopad vyprazdňování zásob tabákových výrobků. Od začátku letošního roku se zvýšila spotřební daň na cigarety a z toho důvodu došlo ke zvýšení zásob (ještě s původní nižší sazbou daně) v závěru loňského roku. Tato skutečnost viditelně vylepšila HDP za 4. čtvrtletí 2013. V první polovině roku se rozprodávaly tyto zásoby, což naopak HDP ovlivnilo negativně. V rámci struktury HDP je zřetelný posun, ekonomické oživení nastartoval zahraniční obchod, nyní ale dominantní příspěvek poskytuje domácí poptávka, spotřební výdaje domácností, vlády a firemní investice.

 

Pozitivní obraz doplňují dílčí sektorové statistiky. Průmyslová výroba se ve 2. čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,1 procenta, stavební výroba stoupla o 4,4 procenta a maloobchodní tržby vzrostly o 4,5 procenta.

 

Již déle než rok trvající návrat k růstu ekonomiky se stále zřetelněji projevuje na trhu práce. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti (spočítaná podle mezinárodní metodologie) se ve 2. čtvrtletí snížila na 6,2 procenta. Ještě před rokem dosahovala 7,0 procent. Zareagovaly také mzdy, které se začaly mírně zvyšovat, přírůstek produktivity práce je však dostatečný k tomu, aby pokračoval trend klesajících jednotkových mzdových nákladů, a tedy i zvyšování konkurenceschopnosti domácí ekonomiky.

 

Vrásky ovšem na čele ekonomům přidělává vnější ekonomický vývoj. Zejména ve spojitosti s dopady sankcí, které EU a USA uvalily na Rusko, resp. odvetných sankcí z ruské strany. Přímá expozice české ekonomiky vůči Rusku sice není příliš velká, vývoz do Ruska se na celkovém českém exportu podílí necelými 4 procenty, nicméně nepřímé dopady skrze vliv sankcí na ostatní země by mohl být citelný. Zejména pokud by Rusko rozšířilo sankce na dovoz automobilů. Varováním jsou poslední ekonomická data z Německa, kde v červnu došlo k překvapivému poklesu nových průmyslových zakázek o 3,2 procenta v meziměsíčním srovnání. Obavy doplňuje pokles klíčových předstihových/koincidenčních ukazatelů jako jsou indexy ekonomických institutů IFO a ZEW. Nicméně nejde jen o Německo. Hodnota indexu nákupních manažerů, stále populárnějšího měřítka aktuální ekonomické situace, je dnes nižší ve všech evropských zemích, kde se tento ukazatel měří, s výjimkou Irska a České republiky.

 

Dosavadní příznivý vývoj ekonomiky pomáhá také veřejným financím. Státní rozpočet se po prvních sedmi měsících roku drží v mírném přebytku (4,5 miliardy korun). Pro srovnání loni ve stejnou dobu dosahoval deficit téměř 28 miliard korun. Poslanecká sněmovna na letošní rok schválila rozpočet s deficitem 110 miliard korun. Bude-li však rozpočet pokračovat v současných tendencích, mohl by na konci roku deficit činit 80 až 90 miliard korun. Díky tomu bude nižší než očekávané saldo veřejného sektoru jako celku. Současná prognóza ukazuje na 1,4 procenta HDP, tedy o něco méně než loni. Tento údaj je klíčový pro posouzení dlouhodobé fiskální udržitelnosti, kterou se obvykle rozumí stabilizace poměru veřejného dluhu v poměru k HDP. Při současných parametrech jako jsou růst nominálního HDP, výnosy státních dluhopisů a výše deficitu veřejných financí by se při pokračování současné fiskální politiky veřejný dluh stabilizoval na hladině 45 procent HDP. V porovnání s ostatními evropskými zeměmi jde o relativně nízkou hodnotu, která vysvětluje, proč je Česká republika příznivě hodnocena z hlediska kreditního rizika, ať již v podobě nízkých výnosů státního dluhopisů, resp. spreadu vůči německým státním dluhopisům, či nízkých hodnot CDS spreadů.

 

Na poli měnové politiky došlo k významnému posunu. Pomalejší návrat inflace do spotřebitelských cen, přetrvávající deflace ve výrobních cenách v některých sektorech ekonomiky a především stoupající hrozba deflace v eurozóně přiměly Českou národní banku reformulovat očekávanou délku trvání kurzového závazku s tím, že tato mimořádná forma měnové politiky neskončí dříve než v roce 2016. Obavy z toho, že by centrální banka mohla změnit i hodnotu kurzového závazku, vedly k tomu, že na začátku srpna kurz koruny oslabil do blízkosti hranice 28 korun za euro. Nicméně aby došlo ke změně i tohoto parametru měnové politiky, musely by zesílit známky deflačního rizika, nebo zhoršení ekonomického vývoje. Geopolitická situace, hlavní riziko nejbližšího ekonomického vývoje, je ovšem těžko předvídatelná. Na tu žádné ekonomické modely neexistují.


Dotace a investiční pobídky září 2014
Novinky z oblasti grantů a dotací
ProhlédnoutStáhnout
Řízení rizik
září 2014
Zkušenosti z auditů dotovaných projektů (část 8.)
ProhlédnoutStáhnout
ICT zpravodaj
září 2014
Soutěž „Společně otevíráme data“
ProhlédnoutStáhnout
Právní novinky
září 2014
Pronajímání prostorů sloužících k podnikání
ProhlédnoutStáhnout
Účetní zpravodaj
září 2014
České účetnictví, IFRS a US GAAP
ProhlédnoutStáhnout