zpravodaje

V této sekci Vám přinášíme zpravodaje vydávané naší společností. Zpravodaje jsou členěny podle jednotlivých vydání, celkový přehled zpravodajů vydaných v určitém měsíci najdete v sekci dReport.

Nejnovější položky v této sekci

Naše nejnovější studie
Technology Fast 50, CE Banking Outlook a Private Equity
Prohlédnout

Žebříček Technology Fast 50: Vítězem se stala Logic point

Nejrychleji rostoucí technologickou firmou v České republice se v letošním roce stala společnost Logic point, která se zaměřuje na implementaci systému řízení vztahů se zákazníky Microsoft Dynamics CRM. Společnost Logic point, která se umístila v žebříčku úplně poprvé, předstihla loňského vítěze Internet Shop, provozovatele e-shopu s kosmetikou Parfums.cz. Třetí místo obsadil výrobce komplexních síťových řešení INVEA-TECH. Vyplývá to z nového žebříčku Technology Fast 50, který sleduje 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě.

 

Žebříček, který již 15. rokem sestavuje společnost Deloitte, vychází z porovnání tržeb technologických společností za posledních pět let. Letos se v něm umístily firmy z 10 zemí - z Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Srbska.

 

Více informací o projektu Technology Fast 50 naleznete na www.deloitte.com/fast50ce

 

Na snímku zleva: Jiří Sauer, senior manažer v auditním oddělení Deloitte, výkonný ředitel firmy Logic point Stefan Fillibeck a business development manager Jan Žáček.

 

 

Studie pro oblast bankovnictví ve střední Evropě: Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení

V bankovním sektoru v regionu střední Evropy jsou stále zřetelné rozdíly v relativní výkonnosti mezi severními a jižními zeměmi. Díky vyšší podnikatelské důvěře dané zrychlujícím se růstem HDP (v průměru 1,1 % ve střední Evropě v roce 2013, 2,5 % v letošním roce a  3-3,5 % v letech 2015-16) ale u obou skupin dochází k viditelnému zlepšení.

 

Toto je jeden z klíčových závěrů nejnovější zprávy společnosti Deloitte „Výhled pro bankovní sektor v regionu střední Evropy:  Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení “(CE Banking Outlook: North-south divide on the road to recovery), která analyzuje ekonomickou výkonnost a vyhlídky 10 nejvýznamnějších bank v osmi zemích regionu střední a jihovýchodní Evropy: Česká republika, Chorvatsko, Polsko a Slovensko na severu a Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Slovinsko na jihu.

 

Celá zpráva společnosti Deloitte s názvem Výhled pro bankovní sektor v regionu střední Evropy:  Rozdíl mezi severem a jihem na cestě k ozdravení (CE Banking Outlook. North-south divide on the road to recovery) je ke stažení na: http://www2.deloitte.com/cebankingoutlook.

 

 

Nová studie na téma Private Equity: Důvěra investorů zůstává vysoká

Důvěra soukromých investorů v oblasti private equity ve střední Evropě zůstává relativně vysoká a jejich očekávání se stabilizují. Vlivem mírného poklesu důvěry investorů se index sice vrátil zpět do doby před rokem, nicméně účastníci transakcí neztrácejí optimismus. Vyplývá to z nového průzkumu Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey.

 

Nejvyšší příliv kapitálu v rámci regionu během posledních pěti let (Mid Europa Partners – 800 milionů eur) naznačuje, že důvěra panuje i v řadách mezinárodních institucí, které se na investicích podílejí. Valná většina respondentů (dvě třetiny) očekává, že tržní aktivita zůstane na stejné úrovni, přičemž účastníci trhu se přestanou soustředit pouze na shromažďování prostředků a přesunou svoji pozornost na řízení portfolia.

 

Index důvěry soukromého kapitálu Deloitte

Index je založen na odpovědích od odborníků z investorských společností z ČR, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska, Moldavska, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie, Albánie, Estonska, Litvy a Lotyšska. Index vychází z odpovědí na prvních sedm otázek našeho průzkumu. Odpovědi na ně poskytli odborníci z oblasti soukromého kapitálu se zaměřením na střední Evropu. Za každé období počítáme průměr podílu kladných odpovědí na celkových kladných i záporných reakcích. Tento průměr je poté porovnán s výchozím obdobím, kterým je v našem případě jaro 2003.

 

 

Celá studie s názvem Deloitte Central Europe Private Equity Confidence Survey je dostupná na www.deloitte.com/cepe.


Daňový zpravodaj
říjen 2014
Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata
ProhlédnoutStáhnout
Účetní zpravodaj
říjen 2014
České účetnictví, IFRS a US GAAP
ProhlédnoutStáhnout
Právní novinky
říjen 2014
Doručování písemností a elektroodpadová novela
ProhlédnoutStáhnout
Novinky z oblasti nemovitostí říjen 2014
Cenová mapa transakčních cen
ProhlédnoutStáhnout
ICT zpravodaj
říjen 2014
Jak otevírat data?
ProhlédnoutStáhnout
Dotace a investiční pobídky říjen 2014
Novinky z oblasti grantů a dotací
ProhlédnoutStáhnout
Naše studie
R&D průzkum a arbitrážní conference
Prohlédnout

Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje

Vyhodnocení průzkumu v ČR

 

Téměř polovina (48 %) českých společností chce v následujících 3-5 letech zvýšit investice do oblasti výzkumu a vývoje. Za největší problém v aktuálním systému podpory výzkumu a vývoje považuje třetina (34 %) firem nejasné prováděcí instrukce pro podmínky způsobilosti nákladů, včetně způsobu jejich kalkulace, více než čtvrtina (28 %) firem daňovou nejistotu u posuzování dotací nebo daňových odpočtů finančními či jinými úřady a čtvrtina (25 %) identifikaci činností, které splňují podmínky výzkumu vývoje pro uplatnění v dotacích nebo daňovém odpočtu.

 

Vyplývá to z průzkumu, který společnost Deloitte provedla ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky (TA ČR) v průběhu května a června 2014 na vzorku více než 60 firem z ČR.

 

Celkem 83 % dotázaných spolupracuje při realizaci projektů výzkumu a vývoje s třetími stranami, nejčastěji se jedná o spolupráci s univerzitami a s ostatními výzkumnými organizacemi včetně Akademie věd ČR. Mezi nejvíce využívané formy spolupráce patří společný výzkum (72 %), výzkum na zakázku (43 %) a angažování studentů a doktorandů (49 %). Spolupráci ve formě nákupu know-how/technologie uvedlo 14 % dotázaných. Společnosti, které nespolupracující s třetími stranami (17 %), uvedli jako hlavní důvod vlastní vývojové centrum pro výzkum a vývoj či vývojové centrum v rámci skupiny.

 

Celá studie s názvem Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje je ke stažení na: www.deloitte.com/cz/vyzkum-vyvoj.

 

 

Konference: Špičkový odborník – poznáte rozdíl? A jak ho vybrat?

 

Deloitte uspořádal 23. září konferenci o arbitrážních řízeních, nákladech na rozhodčí řízení a roli znalce v celé záležitosti. Pokud máte zájem, můžete si o konferenci více přečíst zde.

 


Ekonomické vyhlídky
David Marek
Podzimní rozpočtová sezóna
Prohlédnout
Ekonomické vyhlídky: Podzimní rozpočtová sezóna

Bestselerem podzimu bývá schvalování státního rozpočtu na příští rok. Přípravy začínají mnohem dříve, nicméně po prázdninách začíná klíčová fáze – schvalování. Nejdříve v rámci vlády, následně v Poslanecké sněmovně (Senát o rozpočtu nehlasuje). Z ekonomického pohledu jsou důležité dva momenty: změny daní (zejména DPH) a hodnocení v relaci k dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.


Základní fakta
Obrysy státního rozpočtu pro příští rok jsou známy: příjmy by měly činit 1,119 bilionu korun, výdaje 1,219 bilionu, z čehož nám vychází schodek rovných 100 miliard korun. Ve srovnání s letošním rokem se předpokládá zvýšení příjmů o 1,1 procenta, zatímco výdaje by měly být stejné.
Východiskem návrhu je červencová makroekonomická prognóza ministerstva financí, která prognózuje pro příští rok růst ekonomiky o 2,5 procenta reálně, se započítáním inflace dokonce o 3,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by měla klesnout z letošních 6,4 procenta na 6,1 procenta. V tomto světle se zdá být odhad zvýšení celkových rozpočtových příjmů poměrně nízký. Vysvětlením jsou nedávné kroky vlády v daňové oblasti, zejména zavedení 10procentní sazby daně z přidané hodnoty na léky, knihy a dětskou výživu, a zvýšení slevy na dani na druhé a další.


Změny v DPH
Zastavme se detailněji u DPH. Poslanecká sněmovna již schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty zavádějící třetí sazbu DPH ve výši 10 procent a vztahující se na počáteční a pokračovací kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti, radiofarmaka, očkovací látky, léky, kontrastní prostředky pro rentgenová vyšetření, diagnostické reagencie určené k podávání pacientům, chemické antikoncepční přípravky na hormonálním základě - určené pro zdravotní služby, prevenci nemocí a léčbu pro humánní lékařské účely, tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované (mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 procent plochy).


Systém s třemi sazbami DPH zvyšuje komplexnost/složitost daňového systému, nicméně v rámci Evropské unie není neobvyklý. Některé země, Francie, Irsko, Lucembursko, mají dokonce čtyři různé sazby pro DPH. Naopak Dánsko si vystačí se sazbou jedinou.


Jaké dopady bude mít zavedení třetí sazby? K analýze můžeme použít statickou analýzu předpokládající, že jediným parametrem, který se změní, bude právě jen systém sazeb DPH, abychom izolovali dopady pouze tohoto faktoru. Abstrahujme tedy od růstu ekonomiky, inflace, ale i vlivu změny sazeb DPH na chování firem a domácností. Za těchto předpokladů by se přeřazení zboží a služeb ve výše uvedeném seznamu z 15procentní do 10 procentní sazby znamenalo snížení celostátního inkasa DPH o 2,2 miliardy korun (z 306,7 na 304,5 miliardy). Vzhledem k existujícímu nastavení rozpočtového určení daní to představuje pokles příjmů státního rozpočtu o 1,6 miliardy, příjmů obecních rozpočtů o 460 milionů a příjmů krajských rozpočtů o 180 milionů korun.


Index spotřebitelských cen kvůli této změně klesne o 0,1 procenta. Roční výdaje průměrné rodiny zavedení třetí sazby DPH sníží zhruba o 330 korun.


Dlouhodobým trendem ve světě je však spíše zvyšování sazeb DPH a spotřebních daní a zároveň snižování daní z ekonomické aktivity (daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob). Logika je jednoduchá: z ekonomického pohledu mají všechny daně negativní vliv na ekonomickou aktivitu, menším zlem je ale daněmi zatížit spotřebu než práci a podnikání.


Veřejné finance v roce 2015 a dlouhodobá fiskální udržitelnost
Státní rozpočet je důležitý, nicméně veřejné finance je nutné hodnotit jako celek, což znamená vzít do úvahy také hospodaření obcí, krajů, mimorozpočtových fondů a zdravotních pojišťoven. Celkový deficit vládního sektoru v tomto širším slova smyslu by se měl v příštím roce prohloubit na 2,6 procenta HDP z letos očekávaného 1,5 procenta HDP. Vzhledem k očekávanému růstu ekonomiky to znamená zhoršení cyklicky očištěného primárního rozpočtového saldo (nezahrnuje náklady na dluhovou službu) o 1,5 procenta HDP, což představuje fiskální impuls, který by měl zrychlit růst ekonomiky zhruba o 0,5 procentního bodu. Otázkou je proč? Fiskální politika by měla zmírňovat výkyvy v rámci hospodářského cyklu. Jenže ekonomika je na vzestupu. Fiskální impuls potřebovala loni nebo předloni, příští rok to bude spíše plýtvání.


Schodek 2,6 procenta se ukazuje jako příliš vysoký také z pohledu analýzy dlouhodobé fiskální udržitelnosti. Pokud by se měl veřejný dluh v poměru k HDP stabilizovat na současné úrovni (45 procent HDP), neměl by schodek v příštím roce přesáhnout 1,5 procenta HDP. Bylo by tedy žádoucí, aby se deficit veřejných financí alespoň stabilizoval na loňské a letošní úrovni. Zvýšení deficitu v příštím roce na 2,6 procenta HDP vrací dluh v poměru k HDP na rostoucí dráhu a částečně neguje draze zaplacenou fiskální konsolidaci v předchozích letech, kdy se snižovaly deficity i přes ekonomickou recesi.