zpravodaje

V této sekci Vám přinášíme zpravodaje vydávané naší společností. Zpravodaje jsou členěny podle jednotlivých vydání, celkový přehled zpravodajů vydaných v určitém měsíci najdete v sekci dReport.

Nejnovější položky v této sekci

Novinky z oblasti nemovitostí říjen 2014
Kanceláře – soumrak, anebo svítání?
ProhlédnoutStáhnout
Společenská odpovědnost
SheXO klub a Designblok
Prohlédnout

SheXO klub

2. setkání Deloitte SheXO klubu se uskutečnilo dne 7. října 2014 v Colloredo-Mansfeldském paláci.

 

 

 

Designblok

Letošní Designblok, jehož je Deloitte sponzorem, slavil úspěchy tématem Hra. Podívejte se na krátký sestřih, který jsme pro Vás připravili.

 

 


Naše nová studie
Podíl žen ve vedení firem v ČR
Prohlédnout

Podíl žen ve vedení firem v ČR

 

Největší podíl žen ve vedení firem v České republice je zejména v odvětví zdravotnictví, farmaceutického průmyslu a v pojišťovnictví. Nejmenší podíl manažerek je naopak v sektorech, jakými jsou energetika, bankovnictví a telekomunikace. Zatímco celkově ve statutárních orgánech (představenstvo a jednatelé společností) stovky největších firem v ČR zasedá v průměru 9,14 % žen, na manažerských pozicích ve zdravotnických institucích je 25,5 % žen. Vyplývá to z aktuální studie Deloitte Corporate Governance Centra v ČR, která sleduje podle obratu 20 největších společností z 10 významných odvětví české ekonomiky. Více informací naleznete zde.


ICT zpravodaj
prosinec 2014
Průzkum názorů ICT ředitelů v České republice
Prohlédnout

Průzkum: Více než jedna třetina IT ředitelů čelí nedostatku kvalifikovaných odborníků na ICT

 

Investice do technologií jsou strategickou prioritou, avšak rozpočty na inovace, které mají IT ředitelé k dispozici, jsou stále velmi nízké. Z nových technologií a trendů kladou IT ředitelé větší důraz než v minulosti na zavádění mobilních aplikací, privátního a veřejného cloudu, možnosti využití analytických nástrojů, Big Data a BYOD. Takové jsou hlavní závěry nové studie Deloitte, které se zúčastnilo více než 900 IT ředitelů ze 49 zemí světa, včetně ČR a Slovenska. Celou zprávu naleznete na www.deloitte.com/cz/cio-survey.


Ekonomické vyhlídky
David Marek
Rok po intervenci ČNB na devizovém trhu
Prohlédnout
Rok po intervenci ČNB na devizovém trhu

V listopadu se sešlo hned několik výročí. O 25 letech fungování tržní ekonomiky jsem psal v minulém vydání dReportu. Listopad je zároveň měsícem, kdy se loni ČNB rozhodla zasáhnout na devizovém trhu a oslabit kurz koruny. Roční výročí se nabízí k alespoň letmému hodnocení, byť se ještě nestačil vliv slabšího kurzu zcela projevit.

 

ČNB avizovala možnost použití kurzu coby nástroje měnové politiky, poté co úrokové sazby klesly téměř na nulu, řadu měsíců, přesto její rozhodnutí mnohé překvapilo. Krok centrální banky vyvolal nečekaně silná diskuzi, v odborné i laické veřejnosti. Tehdy se na stranu ČNB přiklonil jen málokdo, kritika jednoznačně převládala.

 

Vývoj v posledních 12 měsících dal však za pravdu spíše ČNB než jejím kritikům. Růst ekonomiky zrychlil, riziko deflace zesláblo. Zlepšily se prakticky všechny klíčové ukazatele vývoje české ekonomiky, vývozem počínaje, přes investice a útraty domácností a snížením nezaměstnanosti konče. A to ještě nejsou patrné všechny pozitivní efekty oslabení kurzu koruny. Přeci jen pozitivní vliv na reálnou ekonomiku má určité zpoždění, k němuž přispívá také finanční i přirozené zajištění proti kurzovým rizikům používané exportními firmami.

 

Zásadní přínosem intervence ČNB je především snížení rizika deflace. Bez zásahu centrální banky by nyní české ekonomika nejspíše byla v deflaci se všemi jejími negativními dopady na vývoj ekonomiky. Celková inflace je sice stále velmi nízká, jádrová inflace se ale díky slabší koruně vymanila z téměř pětiletého období nepřetržité deflace. Konkrétně v číslech: index spotřebitelských cen je meziročně vyšší o 0,7 procenta, korigovaná inflace bez pohonných hmot (nejvhodnější reprezentace jádrové inflace) činí 0,8 procenta. Kurz koruny vůči euru je dnes o 7,2 procenta výše, než před zásahem centrální banky loni v listopadu. Lze odhadnout, že inflace k inflaci kurz během posledních 12 měsíců přispěl zhruba 1,3 procentního bodu. Pokud odečteme tento vliv kurzu od aktuální hodnoty inflace, je zřejmé, že bychom nyní byli jednou z rostoucího počtu evropských zemí v deflaci.

 

Dalším, neméně významným přínosem slabšího kurzu je vliv na reálnou ekonomiku. Na zlepšení ekonomické situace ovšem mělo vliv více faktorů, zejména příznivý vývoj v eurozóně, zmírnění skepse domácností, investiční aktivita firem a v neposlední řadě, obrat ve fiskální politice od negativního k mírně pozitivnímu fiskálnímu impulsu. Je obtížné separovat kvantitativní vliv každého z těchto faktorů, mimo jiné také proto, že se navzájem ovlivňují. Velmi hrubý odhad provedený simulací v mém modelu české ekonomiky ukazuje, že slabší kurz koruny pomohl zvýšit HDP zhruba o 0,5 procenta, čemuž odpovídá snížení nezaměstnanosti cca o 10 tisíc osob.

 

Pokud by měla být ČNB za něco kritizována, potom za příliš dlouhé otálení. Na začátku finanční krize, na podzimu roku 2008 a na začátku 2009 zareagovala ČNB rychle a agresivně. Nicméně potom již postupovala příliš opatrně. Na (technickou) nulu klesla klíčová úroková sazba ČNB až v závěru roku 2012, ačkoli by nulová sazba byla adekvátní již o dva roky dříve. Vhodným okamžikem pro oslabení kurzu koruny byl konec roku 2012, tedy zhruba o rok dříve, než k nim ČNB skutečně přistoupila. Svým otálením, se snižováním úrokových sazeb i zásahem na devizovém trhu, centrální banka přispěla k tomu, že poslední recese byla nejdelší v novodobé historii České republiky.

 

Ačkoli se s ročním odstupem zdá rozhodnutí centrální banky jako správné, na otvírání šampaňského je stále příliš brzo. Riziko deflace ještě zcela nepominulo. Ceny ropy za poslední čtyři měsíce klesly o 25 procent. V kombinaci s dobrou úrodou a ruskými sankcemi, které tlačí dolů ceny potravin, rizikem recese v eurozóně a klesajícími inflačními očekáváními je riziko deflace stále reálné. V osmi zemích EU spotřebitelské ceny již v meziročním srovnání klesají (včetně Polska, Slovenska a Maďarska), v dalších čtyřech je inflace nulová. Produkční ceny v eurozóně jsou v deflaci již od loňského dubna. Pokud by deflační tendence zesílily, ocitla by se ČNB v nesnadné situaci. Zareagovat by mohla dalším oddálením exitu z kurzového závazku. Pokud by to nestačilo, mohla by změnit hranici kurzového závazku výše, tj. ještě více záměrně oslabit kurz koruny. Tentokrát by ale centrální banka mohla narazit nikoli na domácí, nýbrž zahraniční kritiku. „Vyvážet“ deflaci, anebo recesi, oslabením kurzu měny v situaci, kdy velká část EU čelí stejnému problému, by logicky a oprávněně mohlo narazit na odpor. Nikoli náhodou se takové politice říká „ožebrač bližního svého“.


Právní novinky
prosinec 2014
Nová směrnice EU posílí vymáhání soutěžního práva
ProhlédnoutStáhnout
Daňový zpravodaj
prosinec 2014
Přímé a nepřímé daně a ostatní daňová témata
ProhlédnoutStáhnout
Účetní zpravodaj
prosinec 2014
České účetnictví, IFRS a US GAAP
ProhlédnoutStáhnout
Všechny zpravodaje prosinec 2014
Stáhnout všechny zpravodaje
v jednom PDF
ProhlédnoutStáhnout